16) Filosofie a náboženství

- slovo islám znamená „odevzdání se Bohu“ – jméno zvolené Mohamedem

- Mohamed považoval křesťanství a židovství za odpadlické náboženství, které se odchýlili ze správné cesty Boží

- zcela jasně vyznává jedinečnost boha Alláha

- „Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“

- mimo jiné uznávají za proroka i Ježíše Krista, Abrahama, Mojžíše, Eliáše...

- ten kdo se odevzdá Bohu je muslim

- muslimové se schází v mešitách

- posvátné místo muslimů je Mekka a svatyně Kaaba

- islám vyznávají především lidé na Blízkém východě

- existuje mnoho skupin, každá praktikuje trochu jinak, má třeba trošku jinou liturgii

- největší rozdíl je mezi sunity a šiity – Sunité (uznávají Korán a Sunnu), šíité (uznávají také Hádísy)

- základním textem je Korán v kterém je ukotveno i právo Šarí-a

- Korán sepsal Mohamed, kterému jej nadiktoval sám Bůh prostřednictvím archanděla Gabriela

- náboženství stojí na pěti základních pilířích

• modlitba (5x denně, čelem k Mekce)

• Boží jedinost a víra v proroka Mohameda

• půst (v měsíci Ramadánu, od úsvitu do soumraku)

• pouť do Mekky (alespoň jednou za život)

• almužna chudým

STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE

- je spojena především se šířením křesťanství

- to započalo misionářskou prací apoštolů v prvním století

- již v polovině 2. století se ve všech částech Římské říše vyskytovaly křesťanské obce

- křesťanství bylo oficiálně zakázané, proto musely být bohoslužby vykonávány tajně

- k nejtvrdšímu pronásledování křesťanů docházelo za císaře Nera, Trajána a Marca Aurelia

- za císaře Konstantina Velikého (323 – 337) bylo křesťanství uznáno státem

- ve středověké filozofii splynuly křesťanské nauky s myšlenkovým dědictvím antické filozofie

- toto splynutí se odehrálo ve dvou obdobích:

1. Patristika (pater = otec)

- od apoštolské doby do r. 800 n. l.

- z počátku byla charakterizována spory v rámci křesťanství samotného

- to do sebe kompilovalo řeckou filozofiÍ

- následovalo zpracování pevných křesťanských dogmat v jeden systém (v Augustinově díle)

- pokus o filosofický výklad stvoření a písma

- APOLOGETIKA = obrana křesťanství

2. Scholastika (scholastik = učitel ve škole, později misionáře a nakonec církevní učitele)

- 800 – 1500

- začíná pádem antiky

- nehledá se pravda, ale jen se zdůvodňuje a vykládá

- zde se odehrává spor o univerzálie

- nejdůležitějším představitelem tohoto období byl Tomáš Akvinský

PATRISTIKA

- je prolínáním křesťanství a antiky

- dochází k nové formulaci pojmu Boha  odmítání antiky

- v antice bychom za boha mohli považovat:

• Herakleitův božský oheň

• Aristotelova prvního hybatele

• Platónovu ideu dobra

• Parmenidovo JEDNO

• panteismus stoiků

- křesťanské pojetí Boha je jiné

- člověk vůči němu stojí jako jednotlivec a mluví k němu v modlitbě