26. Vybrané filozofické směry 20.stol. + česká filozofie

Husova filozofie pravdy měla zásadní vliv na pozdější protestantskou reformaci a je inspirací pro mnohé moderní teoretiky etiky a politického aktivismu.

Jan Amos Komenský (1592–1670): Filozofie vzdělání a humanismu

Komenský je považován za jednoho z největších pedagogů a filozofů v historii, jehož myšlení mělo výrazný dopad nejen na české, ale i evropské myšlení. Jeho základní filozofické principy vycházejí z myšlenky, že vzdělání je klíčové pro rozvoj člověka a společnosti. Pro Komenského byla výchova prostředkem k naplnění lidské přirozenosti a jejího zlepšení. Věřil, že každý člověk má schopnost rozvíjet své schopnosti k dobru a že vzdělání musí být univerzální, dostupné všem a zaměřené na rozvoj lidských hodnot.

Komenský se snažil sjednotit teologii, filozofii a pedagogiku. V díle Didaktika magna (Velká didaktika) formuloval systém výchovy, který by měl vést k vytváření harmonické a rozumné společnosti. Vzdělání podle něj mělo být zaměřeno nejen na předávání vědomostí, ale i na formování charakteru. Byl přesvědčen, že člověk je schopen se neustále vzdělávat a zlepšovat, a to nejen ve vědomostech, ale i v morálních a etických hodnotách.

Komenský zároveň zdůrazňoval význam trpělivosti, pokory a lásky k bližnímu jako základních hodnot v procesu vzdělávání. V jeho pojetí světa a člověka byl vzdělávací proces cestou k lepšímu, spravedlivějšímu a humánnějšímu světu. Jeho filozofie byla humanistická, kladla důraz na člověka jako svobodného tvůrce, který má odpovědnost za svůj život a za svět kolem sebe.

Bernard Bolzano (1781–1848): Filozofie pravdy a logiky

Bernard Bolzano byl český filozof, teolog a matematik, jehož dílo se zaměřovalo na otázky logiky, epistemologie a teorie vědy. Bolzano je známý především svou kritikou tehdejších filozofických směrů a snahou o systematické vymezení objektivních pravd. V jeho pojetí pravda není relativní, závislá na subjektivním vnímání, ale existuje nezávisle na našich myslích.

V Bolzanově pojetí logiky a filozofie vědy se pravda vztahuje k ideálním formám a je objektivně daná. Jeho významné dílo Wissenschaftslehre (Nauka o vědě) představuje pokus o systematické uspořádání teorie vědy, ve které pravda je spjata s logickým důkazem a objektivním poznáním. Bolzano v této knize uvedl pojem "věta o sobě", což znamená, že věty mohou být pravdivé nebo nepravdivé nezávisle na tom, zda jsou pozorovány nebo známy lidmi.

V jeho filozofii je kladeno důraz na analytické myšlení, jasnost a strukturovanost argumentace. Zároveň Bolzano tvrdil, že filozofie a věda musí mít etickou odpovědnost, protože se jedná o nástroje, které mohou ovlivnit životy jednotlivců a celé společnosti.

František Palacký (1798–1876): Filosofie národa a pokroku

František Palacký je považován za zakladatele moderního českého národního myšlení. Palacký byl silně ovlivněn osvícenskými ideály pokroku, svobody a humanismu. Ve své filozofii dějin kladl důraz na národ jako nositele historie a pokroku. Věřil, že dějiny nejsou náhodné, ale mají smysl, který spočívá v neustálém zlepšování lidského života a společnosti.