26. Vybrané filozofické směry 20.stol. + česká filozofie

V jeho nejslavnějším díle Kacířské eseje o filozofii dějin Patočka rozvíjí myšlenku, že dějiny nejsou lineárním pokrokem, ale spíše zrcadlem lidské existence, která je plná konfliktů, napětí a neustálých změn. Pro Patočku jsou dějiny neoddělitelně spojené s lidským bytím a jeho schopností volit mezi různými možnostmi, čímž se dějiny stávají prostorem pro uplatnění svobody a zodpovědnosti.

Patočka se soustředil na tzv. "solidaritu otřesených", což je pojem, který označuje ty, kteří si uvědomují tragickou povahu lidského bytí, ale přesto si zachovávají odpovědnost vůči sobě a společnosti. Patočkovo pojetí solidarity je založeno na etickém závazku vůči ostatním, který nevyžaduje ideologické smýšlení, ale spíše osobní angažovanost v situacích, kdy je lidská důstojnost ohrožena. Disident, charta 77

V jeho filozofii také sehrává velkou roli téma politického a duchovního odporu proti totalitním režimům, které zaujímal, zejména během komunistického režimu v bývalém Československu. Patočka byl aktivní v disidentském hnutí, což podtrhuje jeho přesvědčení, že filozofie musí být nejen teoretická, ale také praktická a angažovaná v boji za lidskou svobodu.

Erazim Kohák (1933–2020): Ekofilozofie a filozofie přírody

Erazim Kohák je filozof, který se zaměřil na ekologické otázky a filozofii vztahu člověka k přírodě. V jeho myšlení je kladen důraz na to, že lidský bytí není oddělené od přírodního světa, a že ekologická krize je nejen technickým, ale i filozofickým problémem. Kohák čerpá z tradiční filozofie, ale přetváří ji tak, že propojuje filozofické a etické úvahy s konkrétními ekologickými problémy.

V Kohákově pojetí je etika životního prostředí neoddělitelná od filozofie, která se ptá na smysl lidského života. V jeho práci Zelená svatozář klade důraz na to, jak je lidská kultura zodpovědná za stav přírody, a že odpovědnost za ekologickou rovnováhu je morálním imperativem. Kohák se domnívá, že současná civilizace je ohrožena nejen ekologicky, ale i duchovně. Moderní materialismus podle něj vede k vyloučení duchovních hodnot, které by měly tvořit základ lidského vztahu k přírodě.

Kohák rovněž kritizoval industrializaci a konzumní společnost, která, jak tvrdil, ztratila kontakt s přírodními a duchovními hodnotami. V tomto smyslu je jeho filozofie ne pouze ekologická, ale i antropologická, zaměřená na to, jak by měl člověk opět navázat zdravý a etický vztah k přírodě.

Václav Bělohradský (nar. 1944): Kritika modernity a postmoderní filozofie

Václav Bělohradský je významný český filozof, který se v posledních desetiletích zaměřil na kritiku moderní společnosti, politických ideologií a kulturních fenoménů. Bělohradský navazuje na postmoderní filozofii, přičemž se zaměřuje na otázky identit, moci a globalizace.