Ohniska válečných konfliktů za posledních 25 let - seminární práce (2016)

Samotný pojem konflikt nemusí vždy znamenat nějaký ozbrojený střet. Válečný konflikt má násilný průběh a za jeho znaky můžeme považovat nepřátelské postoje, určité vojenské a diplomatické strategie, nedůvěru a podezřívavost. Za hlavní aktéry těchto konfliktů byly v historii vždy považovány jednotlivé státy, dnes už tomu tak není. Za válečnými konflikty už nestojí státy, ale nestátní skupiny, jako třeba osvobozenecká hnutí, soukromé válečné společnosti, či teroristické skupiny. Stručně je tedy válečný konflikt vyvrcholením napětí a neshod mezi dvěma, či více skupinami, jsou zde užity zbraně a má násilný průběh.2

Válečné konflikty lze rozdělit podle několika hledisek:

• Podle ztrát na životech: konflikty nízké intenzity a konflikty vysoké intenzity

• Podle mezinárodního práva: mezistátní konflikty, národně osvobozenecká hnutí, vnitrostátní konflikty, ostatní ozbrojené konflikty, (+ internacionalizované vnitrostátní konflikty)

• Podle geografického rámce: lokání, regionální a globální války

• Podle délky trvání: krátké a vleklé války

• Podle intenzity: omezené a totální

• Podle způsobu vedení války: pravidelné a nepravidelné 3

Evropa

Rusko

První čečenská válka

První čečenská válka byl konflikt mezi Ruskem a jednostranně vyhlášeným samostatným státem Čečenská republika Ičkerie. Jedním z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně byl pravděpodobně i tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli tento fakt Rusko doposud nikdy nepřiznalo. Válka oficiálně započala 11. prosince 1994, kdy ruské letectvo bombardovalo vojenské základny, letiště a také obytné budovy v Grozném. Tento čin připravil o život tisíce lidí, a ještě mnohem víc připravil o střechu nad hlavou. Čečenské rodiny se snažily z větší části evakuovat své příbuzné do bezpečí na venkov, často ale nebylo kam utéct. Mnohdy tak ruská armáda zabíjela ruské občany. Na povel ministra obrany a hlavního velitele operací, generála Gračova, se v noci z 31. prosince na 1. ledna 1995 vydaly ruské obrněné kolony do města směrem k prezidentskému paláci v centru města. Tato operace si později vysloužila označení „Novoroční bitva“. Za jedinou noc přišel Gračov o dva tisíce vojáků a tři sta tanků. I přes další vytrvalý a tuhý odpor bylo nakonec město začátkem února 1995 dobyto. Ruské federální síly se pokusily o ovládnutí horské oblasti Čečenska, byli však zahnáni partyzány. Následná demoralizace federálních sil vedla k vyhlášení příměří v roce 1996 a k podpisu mírové smlouvy o rok později. O život v této válce přišlo 7500 vojáků ruské armády, 4000 čečenských bojovníků a více než 35 000 civilistů.4

Válka v Dagestánu

Válka v Dagestánu začala 2. 8. 1999, když Mezinárodní islámská brigáda napadla Dagestán, sousední ruskou republiku. Válka skončila vítězstvím Rusů a stažením Mezinárodní islámské brigády. Během tohoto konfliktu zahynulo přes 1200 lidí.5