Ohniska válečných konfliktů za posledních 25 let - seminární práce (2016)

Samotná existence referenda je v rozporu s ukrajinskou ústavou, která stanovuje, že změna územní celistvosti Ukrajiny může být rozhodnuta pouze v celostátním referendu, a ne v rámci krymské autonomie. Z tohoto důvodu ukrajinská vláda celé referendum označila za neplatné. Na základě výsledku referenda Krym a město Sevastopol vyhlásily samostatnost a dne 18. března 2014 byly zvláštním prezidentským dekretem Vladimira Putina připojeni k Ruské federaci.10

Východní Ukrajina

Válka na východní Ukrajině je právě probíhající konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci, kteří jsou podporování Ruskou federací. Konflikt vznikl v roce 2014 během ukrajinské krize, když masové nepokoje přerostly v ozbrojený konflikt. V polovině dubna 2014 začaly skupiny ozbrojenců obsazovat správní střediska a policejní stanice v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti. Následovalo vyhlášení separatistických entit Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, které se v květnu 2014 sjednotily do Svazu lidových republik Nové Rusko. Ukrajinská vláda poté zahájila vojenskou operaci s cílem obnovit kontrolu nad východními částmi země.11

Mírová jednání byla započata podepsáním minských dohod – zpočátku mezi Ruskem, Ukrajinou a separatisty (5. září 2014) a následně za účasti vrcholných představitelů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a s podporou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka (v únoru 2015). Tato jednání vedla k relativnímu pozastavení těžkých bojů.12

Tato válka značně ovlivnila nejenom vztahy Ruska a Ukrajiny, tedy dvou sousedních států, ale i světovou politiku: většina států OSN podpořila již v březnu 2014 v hlasování celistvost ukrajinského území, a vnímá vojenské akce na Krymu a Donbasu jako ruskou agresi. Proto například Spojené státy a Evropská unie uvalily na Rusko sankce.13

17. července 2014 byl nad povstaleckým územím sestřelen civilní dopravní letoun Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě. 18. srpna 2014 zasáhla dělostřelecká palba konvoj s uprchlíky u Luhanska, z útoku se vzájemně obviňovaly obě strany. 5. září 2014 byl v běloruském Minsku mezi stranami tohoto ozbrojeného konfliktu za účasti zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) sjednán protokol o klidu zbraní s 12 body, který byl ovšem po skoro celý zbytek roku oběma stranami porušován. 19. září 2014 byla v Minsku podepsána další úmluva. Obě strany konfliktu se zavázaly stáhnout těžké zbraně, zvláště dělostřelectvo a tanky, vojáci však mohli zůstat na svých pozicích. V únoru 2015 bylo uzavřeno příměří, i navzdory němu však boje pokračovaly. Separatisté posilovali jak útoky, tak výzvědnou činnost.14

V roce 2016 vznikl v separatistické oblasti tzv. „zamrzlý konflikt“. Příměří bylo přerušováno přestřelkami, ze kterých se obviňovaly obě strany. Během války utrpěla na Ukrajině svoboda slova i médií a o život přišlo několik novinářů, kteří se snažili držet tyto hodnoty. Koncem ledna 2017 opět propukly těžké boje mezi ukrajinským vojskem a separatisty. Z vyprovokování bojů se vzájemně obviňovali separatisté i ukrajinské vládní jednotky. 2. února 2017 Doněckem otřásl silný výbuch, způsobený nejspíše ostřelováním ukrajinskou armádou. Během ostřelování byly hlášeny civilní oběti. Dne 8. února 2017 byl spáchán atentát na vysoce postaveného vojenského velitele separatistů v samozvané Doněcké lidové republice, plukovníka Michaila Tolstycha. Byl to již několikátý atentát zaměřený na likvidaci vysoce postavených vůdců separatistů v samozvaných republikách na východní Ukrajině. V současné době probíhají boje na prakticky celé linii fronty.15