Ohniska válečných konfliktů za posledních 25 let - seminární práce (2016)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jugoslávie
Válka v Jugoslávii je souhrnným označením pro více souvisejících konfliktů, které probíhaly na území států bývalé Jugoslávie mezi lety 1991 a 2001. Společným jmenovatelem těchto konfliktů je jejich etnický charakter. Šlo o konflikt, který si vyžádal nejvíce obětí na území Evropy od konce druhé světové války, v součtu 140 až 200 000 životů. V důsledku těchto událostí byly téměř čtyři miliony lidí donuceny opustit své domovy. K vypuknutí válka předcházely vnitřní problémy země. Kromě neudržitelného zahraničního dluhu, silné inflace a postupné faktické paralýzy centrálních institucí, šlo především o nástup etnického nacionalismu nahrazujícího protifašistický princip bratrství a jednoty.16
Situace eskalovala od počátku roku 1990. Vypuknutí násilností předcházelo prohlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska na Socialistické federativní republice Jugoslávie v červnu 1991. Klíčovou roli zde sehrálo Srbsko jako ústřední jugoslávská republika kontrolující centrální armádu. Jeho prezident usiloval o centralizaci moci a odmítal separatistické snahy jednotlivých jugoslávských republik a autonomních oblastí. Složitá etnická struktura většiny jugoslávských republik přispěla ke krvavému charakteru války. Konflikty provázely v mnoha oblastech etnické čistky. Nejnásilnější částí války v Jugoslávii byla válka v Bosně a Hercegovině probíhající mezi lety 1992 a 1995. Například až 8 000 bosenských muslimů bylo popraveno srbskými jednotkami ve Srebrenici. Tento masakr byl později označený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodním soudním dvorem za akt genocidy. Koncem 90. let vypuknul konflikt mezi etnickými Albánci a srbskými jednotkami v Kosovu, který vyústil v bombardování srbských pozic včetně Bělehradu jednotkami NATO. Posledním konfliktem války v Jugoslávii byla až občanská válka v Makedonii v letech 2000-2001.17
Důsledkem války v Jugoslávii je kromě obrovských lidských ztrát, ekonomických či ekologických škod také faktické rozparcelování území podle etnického klíče, které trvá dosud. K roku 2012 bylo na 330 000 lidí v souvislosti s válkou v Jugoslávii nadále klasifikováno jako uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby.18
Terorismus v Evropě
Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu Al Káida a ISIS po roce 2000.19
Čečensko, 26. října 2002 – 169 obětí:
23. října obsadilo 40 čečenských teroristů, z nichž většinu tvořily tzv. černé vdovy – manželky padlých bojovníků, vyprodané divadlo Dubrovka, ve kterém zajali 850 osob, a žádali ukončení 2. čečenské války. 26. října ráno zaútočilo komando Specnaz a zlikvidovalo všechny teroristy. Před samotným útokem použilo speciální plyn, jenž měl omráčit teroristy, avšak omámil i rukojmí. Kvůli utajovanému složení plynu zemřela většina ze 129 rukojmích na následky otravy plynem, který byl použit při zásahu.20