Ohniska válečných konfliktů za posledních 25 let - seminární práce (2016)

San Bernardino, 2. prosince 2015 – 14 obětí:

Manželský pár zaútočil na místní centrum pro postižené v budově úřadu sociálních služeb okresního úřadu, kde zabil 14 lidí a dalších 23 zranil, z toho některé kriticky. Policie oba zastřelila na útěku. Pár zaútočil pomocí dvou samonabíjecích útočných pušek AR-15 a dvou pistolí, u sebe měli 1500 nábojů a k tomu na místě nechali výbušné zařízení sestavené ze tří trubkových bomb s dálkovým odpálením, které ale selhalo.35

Orlando, 12. června 2016 – 50 obětí:

Ke střeleckému masakru v gay klubu Pulse, ve floridském městě Orlando. V důsledku útoku zemřelo 50 lidí, včetně útočníka, a dalších 53 bylo zraněno. Útočník byl identifikován jako 29letý Omar Mateen, americký občan afghánského původu. V průběhu činu zavolal na policejní linku 911 a přihlásil se k Islámskému státu. Co do počtu obětí se jedná o nejhorší teroristický útok od 11. září 2001, a současně nejhorší útok šíleného střelce v historii USA. Kromě toho se jedná o nejkrvavější případ násilí vůči LGBT lidem v historii USA.36

Střední Amerika

Guatemala

Guatemalu do roku 1996 sužoval konflikt vyprovokovaný problémy s rasismem, diskriminací a vlastnictvím půdy. Následky války se promítají do života mayských indiánů dodnes. Válka začala v roce 1960 a její kořeny sahaly hluboko do dob kolonialismu. Novodobý rozvoj na konci 19. a v první polovině 20. století znamenal pro indiány nucenou práci na plantážích kávy a cukrové třtiny v době setby a sklizní. Pracovníci nedostávali ani minimální mzdu, bydleli stísnění v domech po desítkách lidí, bez hygienických vymožeností a jakéhokoli zabezpečení zdravotní péče, natož pak vzdělání.37

Po provedení puče a opětovném získání vlády se guatemalští statkáři snažili o navrácení „starých pořádků“. Pro získání pozemků indiánských občin se vrátily staré praktiky: vypalování domů a úrody, znásilňování dcer, vraždy bez soudů. Když začaly vesnice na příkoří upozorňovat, vláda přistoupila k brutální reakci – nechala masakrovat celé obce. Tato politika, dnes jednoznačně označovaná jako genocida indiánů, stála život 200 tisíc nevinných civilistů. Mnoho mladých bylo mučeno, dodnes se evidují stovky nezvěstných. Přes milión vesničanů, tedy asi šestina obyvatel celé země, uprchlo před masakry do zahraničí, do hor a pralesů vlastní země a také do hlavního města. V lesích strávili někteří 10 a více let. Museli se naučit žít ze zdrojů džungle, přežít v deštivém chladu bez obydlí a teplých šatů. Především staří lidé a děti umírali. Mladí se pak často přidávali ke gerilovým jednotkám, které bojovaly proti armádám diktatury.38

Do dnešní doby přesahuje i bývalá vládní taktika, kdy všichni chlapci a muži byli vyzbrojeni a vojensky vycvičeni, aby bránili svou vesnici před gerilou. Všichni muži tedy umí zacházet se zbraní a mnoho z nich ji také vlastní. Společnost násilí považuje za způsob řešení konfliktů. Přetrvává vysoká kriminalita spojená s drogovými mafiemi i časté domácí násilí vůči ženám a dětem.39