Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






Sem.práce-Na barvě nezáleží

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (178,28 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

iž, že ti z nich, kteří se označovali za bělochy, měli v průměru 33% genů indiánského a 28% genů afrického původu. Studie tedy ukázala, že barva kůže je jen slabým ukazatelem toho, že její vlastník má africký původ. (http://21stoleti.cz/2006/05/19/jsme-opravdu-tak-rozdilni/) 5 2.2 Kdy asi vznikly lidské rasy Homo sapiens zanechal své první stopy před více než 100 000 roky. Rozšířily se po celé Evropě, Asii i Africe. Dosud archeologové nacházejí kostry z tohoto období. Antropologové na nalezených kosterních pozůstatcích zjišťují výrazně odlišné charakteristické rysy. To je důkazem, že dělení tohoto druhu člověka na rozmanité rasy, muselo začít dříve. Bohužel, zatím se nedá přesně určit, kdy se tak stalo. Někteří badatelé dokonce vyslovují hypotézu, že rasová diferenciace existovala již u pračlověka. (http://21stoleti.cz/2006/05/19/jsme-opravdu-tak-rozdilni/) 2.3 Klasifikace lidských ras V současnosti určujeme tři základní rasy. 1. Bílá = Europoidní = Euroasijská Tvoří asi 25% celkového počtu obyvatel planety. Převážně se vyskytuje bílá barva pleti, hojnost ochlupení a vlasů, úzké rty, barva vlasů a očí od světlé až po velmi tmavou. 2. Žlutohnědá = Asijsko - americká (mongoloidní) Tvoří 50% všech obyvatel. Pokožka světlé bronzové barvy se zlatavým nádechem. Tmavé tvrdé a rovné vlasy, široký obličej s vystouplými lícními kostmi, šikmé hnědé oči. U mužů i žen většinou není tělní ochlupení. 3. Černá = ekvatoriální = rovníková = negroidní Tvoří asi 15% všech obyvatel. Tmavá barva pleti, vlasů i očí, široký obličej, masité rty, malá brada. (Kryl, 2011,str.15) 6 3.1 Původ Romů Nyní ve třetí kapitole, se zaměřím na Romy, o nichž nemluvíme jako o odlišné „rase“, nýbrž jako o jiném „etniku“. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování do Evropy. Podstatnější jsou však možné příčiny tohoto putování. Jedna z hypotéz říká, že Romové patří k původnímu indickému obyvatelstvu, jež bylo nájezdníky podmaněno. Za nejbližší příbuzné Romů jsou považováni Domové, kteří tvořili samostatné etnikum. V průběhu staletí se Romové i přes útisk a persekuci rozptýlili po celém světě. O indickém původu svědčí: jazyk, podobnost některých zvyků, podobná společenská struktura, výběr povolání, stejná technologie s pracováním kovů...(Horváthová, 2002, s. 5) 3.2 Příchod do Evropy a pojmenování Romů Romové přicházeli do Evropy přes malou Asii a Balkán od 12. století, ale možná i podstatně dříve. Informace obsažená v kronice neznámého mnicha z kláštera na hoře Athos v Řecku kolem roku 1068 se velmi pravděpodobně Romů týká. Pojednává o lidech zvaných Atsinganoi, pohybující se v oblasti Cařihradu. Z tohoto označení vzniklo jedno z nejrozšířenějších pojmenování Romů v Evropě: Cikán. Tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, ovšem nikdy se s ním neztotožnili. (Horváthová, 2002, s. 11) 3.3 Struktura romského společenství u nás Romové netvoří jednolité společenství. Nejpočetnější zastoupení v ČR mají Romové slovenští, kteří tvoří asi 75 - 85 % z celkového počtu Romů u nás. Rozdíly se týkají úrovně sociální, kulturní i vzdělanostní a rozhodují zpravidla o životních úrovní daných jedinců nebo rodin. 7 Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10%, které se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme různé olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě skupiny: Lovárové a Kalderaši. U nás v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů. Zbývajících 10 - 15 % představují především maďarští Romové; nejvýznamně se na tomto čísle podílejí zbytky původních českých Romů a němečtí Sintové. U nás žijící Sintové mají však jádro své komunity v Německu. (Horváthová, 2002, s. 63) 3.4 Romové v dnešní české společnosti (Říčan) vidí „cíl multikulturní výchovy ve společnosti, jejíž členové se budou navzájem respektovat, tolerovat a obohacovat“. (Říčan,1998,s.43) (Kaleja) považuje romské etnikum za nezbytnou součástí multikulturní výchovy. Problémy, které souvisí s touto minoritní společnosti jsou především: nezaměstnanost, nedostatek vzdělání, životní styl, jiná mentalita komunity, bytová problematika a špatné hygienické návyky. „Také vzájemné soužití s majoritní společnosti vede k předsudkům, rasismu, diskriminaci, xenofobii a dalším negativním jevům“. (Kaleja,2009,s.44) „V posledních letech se v souvislosti s Romy setkáváme s pojmem sociálního vyloučení“. (Navrátil,2003,s.46) Téma sociálního vyloučení je v poslední době velmi častým tématem, který se zabývá spousta odborníků ve všech vyspělých zemích. Vyloučení v jedné oblasti života je často spojeno s vylučováním v dalších oblastech, vytváří se začarovaný kruh, ze kterého je obtížné uniknout. Romové jen ztěžka získávají kvalitní bydlení a kvalitní vzdělání. Dalším problémem spočívá ve špatném přístupu na trhu práce, což způsobuje nezaměstnanost této sociálně vyloučené skupiny. Romové jsou však považovány za nepřizpůsobivé, vyhýbající se práci a žijící ze sociální podpory. Následkem toho velmi často dochází k páchání trestní činnosti, z důvodu zaopatření vlastní rodiny. 8 II. Praktická část 4.1 Cíl Celá praktická část se zaměřuje na aktivitu, chování a vztahy dětí v dětském centu Teen Challenge. Cílem této maturitní práce, je vytvořit otázky a následně zpracovat odpovědi získané od vychovatele z dětského centra Teen Challenge. Tato práce poslouží i zaměstnancům dětského centra, aby zlepšili, či nějakým způsobem pozměnili chod zařízení, a také k lepšímu přístupu k dětem a mezi dětmi navzájem. 4.2 Cílová skupina Cílovou skupinou této práce, jsou děti ve věku 6- 15 let z centra Teen Challenge v Brně. 5.1 Metoda výzkumu Nestandardizovaný rozhovor Vzhledem k povaze problému i cíli práce se mi jeví nejvhodnější zvolit v tomto případě kvalitativní výzkumnou strategii. Důvodem volby jsou omezené možnosti pro získávání dat kvantitativní formou výzkumu. Kvalitativní výzkumnou metodou definuje Strauss a Corbinová (1990) „ jako výzkum, jehož

Témata, do kterých materiál patří