Sociologie

• 

Moc 

▪ 

šance jednajícího prosadit svou vůli v sociálních vztazích i přes odpor druhých 

• 

Autorita 

▪ 

je legitimní mocí, tj. mocí uznávanou a schvalovanou ostatními 

• 

Panství 

▪ 

označuje způsob legitimizace autority. Weber rozlišuje tři druhy panství: 

• 

Tradiční – autorita ospravedlněna tradicí (např. u středověkých feudálů)  

• 

Charismatické – legitimizace autority pomocí charismatu jejího nositele (např. u populárních 
politických či náboženských vůdců)  

• 

Legální – autorita je legitimizována na základě racionálně stanovených zákonů a předpisů (např. 
moderní byrokracie, právo) 

• 

společnost dělí do skupin podle několika kritérií (narozdíl od jiných sociologů, viz. Marx) do tříd, stavů a stran – nelze ji 
rozdělit jednodušeji jen podle materiálního zabezpečení 

▪ 

Tomáš Garrigue Masaryk  

• 

položil základy sociologie u nás 

• 

studoval filosofii na Vídeňské univerzitě, zde habilitační práce na téma Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der 
Gegenwart (Sebevražda jako masový sociální jev současnosti) 

• 

napsal např. také dílo O alkoholismu (Masaryk byl zapřísáhlý abstinent) 

• 

Zhruba v polovině 80. let 19. století zařadil Masaryk sociologii do oblasti témat svých přednášek na Karlovo-
Ferdinandově univerzitě v Praze. Studenty seznamoval s díly předních světových sociologů jako A. Comte nebo H. 
Spencera 

• 

Masarykovi se společnost nejevila ani jako organický celek, ani jako pouhý souhrn jednotlivců. Společnost je v jeho pojetí 
propojení psychické a organizační, kde není sociální vědomí upřednostněno před individuálním. 

• 

Zároveň kladl důraz na sociální konsensus, každého člověka považoval za podstatnou autoritu. Společenské instituce, 
jako je stát nebo národ, jsou v Masarykově podání souhrnem autorit 

METODY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU 
a) KVANTITATIVNÍ  
= zabývá se jevy hromadné povahy a velkých skupin lidí 
= poskytuje omezený rozsah informací o mnoha jedincích 
= jde o testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů 
= hypotéza – je tvrzení předpovídající, že mezi dvěma nebo více znaky existuje souvislost př. hypotézy: vysokoškolačky odkládají narození prvního dítěte do 
vyššího věku než ženy s nižším vzděláním – hypotéze musí být vyslovena tak, aby výzkum dal jasnou odpověď na to, zda jsme ji vyvrátili nebo ne 
= výsledky jsou pak generalizovány (zobecněny) na celou populaci 
I. Přímé pozorování  
- jde o vnímání vybraných jevů, nedochází při něm k dotazování zkoumaných osob ani jejich ovlivňování 
- postupuje se při něm podle předem připraveného plánu 
- dá se tak zkoumat např. životní styl, sociální interakce 
II. Rozhovor (interview)  
- školený tazatel klade osobně a ústně otázky dotazovanému, aby tak řízeným způsobem obdržel informace 
- důležitou roli hrají kvalitně a srozumitelně formulované otázky, nabídka možností odpovědí, nižší % odmítnutí ze strany dotazovaných tzn. Návratnost je 
vyšší než např. při použití dotazníků 
III. Dotazník  
- formulář určený respondentovi, je možné rozesílat poštou nebo rozdávat osobně 
- obsahuje otázky a varianty odpovědí 
- umožňuje rychlé zpracování dat 
- nevýhodou je to, že neposkytuje respondentovi prostor pro vyjádření 
IV. Analýza dokumentů  
- zde řadíme: 
a) obsahovou analýzu 
- kdy předmětem jsou písemné dokumenty, rozhlasové a televizní vysílání, telefonická komunikace, umělecká díla 
b) sekundární analýzu dat 
- jedná se o využívání dat z jiných výzkumů, statická data, tato metoda šetří čas a peníze, pokud jsou potřebná data k dispozici 
- nevýhodou je, že často nelze odhalit chyby, kterých se dopustili ti, jejichž data se budou sekundárně analyzovat 
 
b) KVALITATIVNÍ  
= zaměřený na každodenní chování lidí, jde o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí 
= mnoho informací o malém počtu jedinců 
= závěry kvalitativního výzkumu se dotýkají zkoumaní skupiny nebo problematiky, jejich platnost je omezena pouze na danou skupinu, výsledky nelze 
zobecnit na širší populaci 
I. Zúčastněné pozorování  
- výzkumník vstoupí do života zkoumané komunity, to mu umožní proniknout hlouběji do pozorovaných jevů 
- na druhou stranu mu hrozí riziko ztráty vědecké objektivity a také to, že může do pozorovaných jevů zasáhnout 
II. Analýza osobních dokumentů  
- materiálem mohou být dopisy, deníky, kroniky, soudní dokumenty 
- snaží se popisovat život jedince v souvislostech jednání, zkušeností a kulturních souvislostech 
- př. biografická metoda – ta se snaží popisovat život jednotlivce v souvislostech jednání, zkušeností, kulturních souvislostí, jde o interpretaci životní dráhy 
kým jiným, 
- sociologové W.I. Thomas, F. Znaniecki se zabývali analýzou korespondence polských emigrantů v USA, dílo“ „Polský sedlák v Evropě a v Americe“ 
III. Nestandarizovaný rozhovor  
- stanoven je jen velmi obecný plán 
 
SOCIALIZACE 
je proces začleňování člověka do společnosti, v němž dochází k proměnám, jimiž se jedinec postupně vzdaluje od výchozího stavu novorozeněte a stává se 
z něho člověk jako kulturní bytost schopná fungovat ve složitém systému lidské společnosti