ZSV_MO_13B_JUD_dějiny_svatky

Zvláštností hebrejského kalendáře je, že přestože se měsíce počítají od nisanu, hebrejský letopočet se mění na podzim. Roky se totiž počítají od stvoření světa a k tomu podle židovské tradice došlo prvního dne měsíce tišri. Tak například židovský rok 5757 začal 13. září 1996 občanského kalendáře.

Svátky náboženské a světské

A Biblické svátky

Šabat

Roš chodeš

A.1 Vysoké svátky‎‎

Roš ha-šana – Nový rok‎‎

Deset dní pokání‎‎

Jom kipur – Den smíření‎‎

A.2 Poutní svátky‎‎

Pesach – Svátek nekvašeného chleba‎‎

Šavu'ot – Svátek týdnů‎‎

Sukot – Svátek stánků

‎A.3 Postní dny

Tiš'a be-av – 9. av – zničení obou jeruzalémských chrámů

B Historické svátky

Chanuka – Svátek světel

Purim – Svátek losů

‎‎B.1 Menší svátky

Tu bi-švat – 15. den měsíce švatu – Nový rok stromů

C Nové izraelsko-židovské národní svátky

Jom ha-šo'a – Den vzpomínky na holokaust a hrdinství ‎‎

Jom ha-acma'ut – Den nezávislosti ‎‎

Svátky náboženské a světské

V rámci judaismu existují náboženské svátky, které jsou ustanoveny přímo Tórou, jako např. Pesach či Šabat, které vyžadují abstinenci od práce a mohou také požadovat půst; Existují také náboženské svátky jako Chanuka nebo Purim, které buďto nejsou uvedeny v Tóře, ale v jiné biblické knize (Purim v knize Ester), případně nejsou v Bibli uvedeny vůbec a jejich ustanovení je pozdější (Chanuka). Jejich náboženský podtext je zdůrazněn údajným zázrakem.

Dále existují svátky světské (moderní), které souvisí s novodobým Státem Izrael. Některým z nich však je často přiznáván i určitý náboženský rozměr (např. Jom ha-acma'ut).

A) Biblické svátky

jsou mimo Izrael zdvojené. Výjimkou je Jom kipur, který je i mimo Izrael jen jednodenním svátkem. Důvodem je židovský kalendář, ve kterém jednotlivé měsíce začínaly vyhlášením novoluní. Teprve po té mohli poslové informovat jednotlivé židovské komunity. Největší starověká exilová komunita byla v Babylonii. Se stupňující se perzekucí Římanů vůči Židům v Izraeli se zhroutil původní důmyslný systém ohňových signálů a babylonští Židé nevěděli, kdy začal nový měsíc. Protože z logiky židovského kalendáře připadaly do úvahy jen dvě možnosti, rozhodli se babylonští Židé slavit obě dvě. To je dodnes zvykem všech Židů žijících mimo Izrael. Biblické svátky dále dělíme na svátky vysoké, poutní a postní dny.

Šabat: Nejdůležitější svátek, zmíněný jako jedno z přikázání v Desateru. Slaví se každou sobotu, respektive od pátečního do sobotního soumraku. V tento den se nesmí vykonávat žádná práce ani cestovat či provádět obchodní transakce. Je to svátek, při němž se schází přátelé a celá rodina pohromadě. Šabat je nejdůležitějším svátkem judaismu.