ZSV_MO_25A_HIND

a) Jak vidí hind lidskou existenci?

b) Jakou úlohu mají v hinduismu bohové, bůh a božské?

Ad a) Samsára: Slovem samsára (= plynutí, proměna, proud světa) se v nauce, kterou lze v Indii doložit od konce védské doby, ozna-čuje pomíjivost existence všeho živého. Na rozdíl od nám běžné nauky o pomíjivosti všeho, co žije ve světě, indická nauka učí, že živé bytosti neprojdou cestu od narození k smrti jen jednou provždy, ale to, co určuje existenci - v jistém zjednodušení to tu označujeme nám běžným pojmem duše -, prochází různými existencemi jako zvíře nebo jako člověk v různých kastách. Stupeň každé existence je přitom určován podle karmanu (= skutky) předchozí existence.

Spojení nauky o převtělování s naukou o karmanu obsahuje řadu nejasností. Historicky nejasný je původ nauky o samsáře. K faktorům, které jí daly vznik, patří patrně přenesení cyklického myšlení, které vidí své potvrzení v periodičnosti přírodních dění, na lidskou existenci a na běh světa vůbec; dále touha po účinnosti skutků - slovo karman označuje v užším smyslu zvláště akty náboženskokultovní, oběť; působila tu také potřeba odplaty za nevinně snášené utrpení a za nepochopitelné neštěstí. Otázka empirického ověření víry v reinkarnaci je přitom novějšího data.

Více aspektů má i samotná nauka o karmanu. Na jedné straně osvobo-zuje od víry v magickou účinnost ritů a oběti a přiznává hodnotu etickému chování člověka. Na druhé straně se karman spojuje s automatickou zákonitostí, která člověka nemilosrdně váže na sled existencí. Zde vzniká indická otázka po smyslu života a vyvstává také požadavek osvobození ze samsáry.

Ad b) Bohové, bůh, božské: Na tomto místě bude užitečný krátký pohled na indické představy o bohu. Po sobě následující období dějin hinduismu lze snadno spojit s měnícími se ideami boha. Tak pro dobu bráhmanismu konstatujeme, že panteon, který dosud převládal a zčásti sahal až ke kultům předárijským, ustupuje a do popředí se dostá-vají především dvě postavy: Višnu a Sivá. Ti jsou uctíváni v rozsáhlých částech Indie dodnes buď společně - pak většinou ještě s třetí postavou, Brahmou, jako Trimúrti (= trojice) -, nebo jednotlivě jako nejvyšší bytost. Jednotliví členové trojice se vyznačují těmito zvláštními rysy:

- Brahma, zosobnění neutrálního brahmanu (viz níže), je tvůrce a pán vesmíru, potom však ustupuje v jakémsi deistickém pojetí boha a tím ztrácí popularitu a úctu.

- Višnu, zachovatel a ochránce vesmíru, zosobňuje svým způsobem brahman a stává se všudypřítomným pomocníkem. Zvláštní způsob Višnuovy pomoci se spojuje s naukou o avatára, tj. s přesvědčením, že Višnu se vtěluje do pomáhajících postav a v nich se projevuje. Zvláštní úlohu mezi avatáry má Krišna (Kršna, srov. Bhagavadgíta) a Ráma (srov. složené jméno Rámakríšna).