ZSV_MO_25A_HIND

Kastovní systém: Slovu kasta, přejatému z portugalštiny, odpovídá v indickém sanskrtu jednak varna (= barva pleti, stav), jednak (později) džáti (= narození a jím určená forma života, společenské postavení, příslušnost ke třídě nebo rodu). První označení ukazuje především na vnější poznávací a zařazující znaky, druhé pak na souvislost s narozením a na společenskou skupinu, v níž k narození dochází.

Vznik kast není dodnes jednoznačně vysvětlen. Vedl k němu patrně celý komplex faktorů: sociální, ekonomické a politické okolnosti, např. tabuizace setkání určitých kmenů nebo určitých profesních skupin nebo také náboženské a etické názory, nauka o karmanu, o níž bude ještě řeč, předpisy o čistotě, zajištění určitých privilegií atd.

O čtyřech základních kastách je zmínka už v Rgvédě. Tam jsou začle-něny do hierarchického řádu kosmického světa. Čtyři společenské třídy hindů stojí v čele lidstva:

a) bráhmani - kasta kněží,

b) kšatrijové - kasta bojovníků,

c) vajšjové - kasta středního stavu - rolníci a měšťané,

d) šúdrové - kasta služebnictva.

Právo vykonávat náboženské rity mají jen bráhmani. Ale všechny tři vyšší kasty smějí studovat védy a poslouchat slovo véd. Čtvrtá kasta je z toho vyloučena, ale přece jen má výhodu v tom, že není odsouzena do stavu bez kasty. Během času se příslušnost ke kastě spojila s naukou o karmanu a znovuzrození, takže má pro hinda velký význam, neboť souvisí s vysvobozením ze sledu znovuzrození, a tak s konečným naplněním smyslu života.

Vazba na védy a na kasty tvoří základní pilíře hinduismu, ale v průběhu času se důraz přesouval z jednoho na druhý. Tak na jedné straně v novějším hinduismu je třeba vyzdvihnout velký význam už několikrát zmíněné Bhagavadgíty. Tato Píseň o Vznešeném - je jím míněn Krišna (Kršna), známé vtělení (avatára) Višny - se nachází v 6. knize eposu Mahábhárata a hrdina eposu Ardžuna je tu v hrubých rysech poučován o základních cestách hinduistické spirituality. Tato část eposu se dodnes čte a komentuje jako klasická formulace hinduistické cesty, třebaže nepatří k védám. Na druhé straně se moderní hindové, mezi něž je třeba počítat zvláště Mahátma Gándhího, celý život zasazovali o zlepšení situace lidí stojících mimo kasty. Gándhí sám jim říkal haridžanové, Boží děti. Základní pilíře hinduismu však není možno odstranit už proto, že oba slouží porozumění životu v hinduistickém pohledu.

Hinduismus jako cesta spásy: Co se ve smyslu kastovního systému jeví jako neměnné a nepřekonatelné a co nauka o koloběhu exi-stencí činí ještě tvrdším, se stává překonatelným, když je člověk uveden na cesty osvobození. Na základě této nabídky se hinduismus stává náboženstvím osvobození. Ale dříve než popíšeme cesty osvobození, je třeba odpovědět na dvě otázky: