Pracovní právo na test

Skončení pracovního a služebního poměru je nepochybně velmi citelným zásahem do oblasti hmotného zabezpečení, sociálního statutu a integrity každého zaměstnance (pracovníka). Právní úprava proto zajišťuje zaměstnanci ochranu před jednostranným skončením pracovního nebo služebního poměru ze strany zaměstnavatele. Činí tak např.:

• taxativním výčtem důvodů, kterými je zaměstnavatel vázán,

• v pracovním poměru pak i

▪ stanovením ochranné doby, ve které nelze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr jednostranně (§ 53),

▪ rozsáhlým vymezením povinností zaměstnavatele (§62 ZP) v případě hromadného propouštění.

▀ Zákoník práce vymezuje právní skutečnosti, které mohou pracovní poměr zaměstnanců vč. úředníků územně samosprávných celků ukončit.

V literatuře se objevuje řada různých způsobů jejich členění. Zde je uvedeno členění podle:

a)objektivní právní události, která nastane:

• uplynutím sjednané doby (pracovní poměr na dobu určitou),

• smrtí zaměstnance nebo jeho prohlášení za mrtvého

• uplynutím doby povolení k zaměstnávání cizince.

b) subjektivního právního jednání, které může nastat jako:

• dvoustranné právní jednání, např. uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru,

• úřední rozhodnutí, kterými jsou pravomocná rozhodnutí soudu nebo cizinecké policie

- o vyhoštění,

- o odnětí povolení k pobytu,

• jednostranné právní jednáníve formě:

- výpovědi z pracovního poměru,

- okamžitého zrušení pracovního poměru,

- zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

V aplikační praxi je zapotřebí mezi jednotlivými způsoby rozvázání pracovní doby rozlišovat, neboť každý z nich má svá specifika.

▀ Zákon o státní službě umožňuje skončit služební poměr

a)objektivní právní události, která nastane:

■ uplynutím sjednané doby (služební poměr na dobu určitou),
■ smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého
■ ze zákona

b) subjektivního právního jednání, které může nastat :
■ rozhodnutím služebního orgánu
■ na základě žádosti státního zaměstnance

SKONČENÍ UPLYNUTÍM SJEDNANÉ DOBY

Skončení pracovního nebo služebního poměru uplynutím sjednané doby vyžadujev případě

● pracovního poměru předchozí dohodu zaměstnance a zaměstnavatele, na jakou dobu poměr uzavírají, ● služebního poměru nepůjde o předchozí dohodu, ale jednostranné rozhodnutí služebního úřadu o době výkonu služby.

Nenastanou-li v průběhu trvání poměru okolnosti, umožňující jeho zánik z jiných důvodů (skončení pracovního poměru ve zkušební době), skončí poměr uplynutím sjednané doby.

Z důvodu případného zpochybnění doby, co do její určitosti, je zapotřebí ji ve smlouvě či rozhodnutí sjednat nebo určit co nejpřesněji (např. do konce měsíce května příslušného roku, do konce prvního pololetí roku …….). Zcela mimo pochybnost je však uvedení konkrétního dne, jehož uplynutím předmětný poměr končí.