Pracovní právo přednášky

Je třeba zdůraznit, že postavení zaměstnavatele má vedoucí služebního úřadu i vůči státním zaměstnancům, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací. Jak už bylo uvedeno jejich pracovněprávní poměr se jinak řídí pouze zákoníkem práce.

Zaměstnavatelé úředníků územně samosprávných celků

Otázku zaměstnavatelů úředníků územně samosprávných celků řeší zákonná definice, podle níž je úředníkem zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního nebo krajského úřadu. Zaměstnavatelem je tak jednoznačně příslušný obecní nebo krajský úřad, který je rovněž nositelem pracovněprávní subjektivity.

Podle zákona o obcích plní tajemník úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu. Není-li funkce tajemníka zřízená vykonává tuto působnost starosta obce. V krajích plní tuto roli ředitel krajského úřadu.

ODBOROVÉ ORGANIZACE A DALŠÍ SUBJEKTY JEDNAJÍCÍ ZA ZAMĚSTNANCE

Úprava působnosti odborových organizací, rad zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost
a ochranu zdraví při práci (BOZP) je v souladu s článkem 27 Listiny základních práv a svobod. Vznikají dobrovolně, nikoliv povinně, a zaměstnancům tak v plném rozsahu náleží právo sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Na rozdíl od odborových organizací nemají rady zaměstnanců ani zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP) právní subjektivitu.

Zákon o úřednících územně samosprávných celků neobsahuje zvláštní ustanovení vymezující postavení subjektů jednajících v pracovněprávních vztazích za zaměstnance. Za tohoto stavu platí obecná úprava zákoníku práce i zaměstnance územně samosprávných celků.

Zákon o státní službě však samostatnou úpravu obsahuje, nicméně je velmi blízká úpravě zákoníku práce.

Odborové organizace

Právo odborů jednat v pracovněprávních vztazích a v kolektivním vyjednávání je vymezeno zákoníkem práce, zákonem o státní službě a zákonem o kolektivním vyjednávání, a to vždy za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže

• je k tomu oprávněna podle stanov,

• alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru,

• uvědomila zaměstnavatele o svém působení u něj.

Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace.