Pracovní právo přednášky

ZÁKLADNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

▀ Zákoník práce ve svém ustanovení § 3 stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Ve druhé větě tohoto ustanovení vymezuje, že

„Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“

Z ustanovení § 33 dále vyplývá, že pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou nebo v taxativně uvedených případech jmenováním.

Vedle toho v ustanovení § 75 a § 76 pak uvádí dvě formy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.

Obecně tak pracovněprávní vztah vzniká podle zákoníku práce jako pracovní poměr, který se zakládá pracovní smlouvou a ve vybraných případech jmenováním. Vedle pracovního poměru i některou z dvou uvedených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

▀ Zákon o státní službě stanoví, že do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného. Pracovní poměr státních zaměstnanců nevykonávajících státní správu se zakládá pracovní smlouvou.

▀ Zákon o úřednících umožňuje vznik pracovního poměru opět (jako zákoník práce) umožňuje pracovní smlouvou a jmenováním. Nicméně, jedna-li se o úředníka pak pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou, bude-li se jednat o vedoucího úředníka či vedoucího úřadu vzniká pracovní poměr jmenováním. Pracovní poměr zaměstnanců nevykonávajících správní činností se zakládá rovněž pracovní smlouvou.

§ 6

PRACOVNÍ POMĚR A SPECIFIKA SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Pracovní poměr nejtypičtější a nejfrekventovanější pracovněprávní vztah, který společně s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr tvoří základní pracovněprávní vztahy, jejichž důsledkem je podíl způsobilých fyzických osob (zaměstnanců) na společenské práci. Jak bylo výše uvedeno je pracovní poměr obecným způsobem založení pracovněprávního vztahu, a to zejména v podmínkách nestátních subjektů. Vedle toho se pracovní poměr jako vztah zaměstnavatele a zaměstnance uplatňuje i ve veřejné správě, a to zcela v podmínkách územní samosprávy a v případě státních úřadů, při realizaci závislé práce mezi nimi a státními zaměstnanci nevykonávajícími správní činnosti. Služební poměr pak vzniká pouze mezi státem jako zaměstnavatelem, zastoupeným jeho příslušnou organizační složkou a státními zaměstnanci ve služebním poměru vykonávajícími správní činnosti.

OBECNĚ APLIKOVANÁ STADIA PRACOVNÍHO / SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Pro další výklad problematiky je možno dobu existence pracovního či služebního poměru tento rozčlenit do čtyř po sobě jdoucích stadií a vymezit jejich obsah, který bude v dalších částech tohoto textu následně podrobně komentován.