Pracovní právo přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SKONČENÍ PRACOVNÍHO A SLUŽEBNÍHO POMĚRU
OBECNÁ USTANOVENÍ
Na rozdíl od změny pracovního nebo služebního poměru znamená jeho skončení zánik celého právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Skončení pracovního a služebního poměru je nepochybně velmi citelným zásahem do oblasti hmotného zabezpečení, sociálního statutu a integrity každého zaměstnance (pracovníka). Právní úprava proto zajišťuje zaměstnanci ochranu před jednostranným skončením pracovního nebo služebního poměru ze strany zaměstnavatele. Činí tak např.:
-
taxativním výčtem důvodů, kterými je zaměstnavatel vázán,
-
v pracovním poměru pak i
▪ stanovením ochranné doby, ve které nelze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr jednostranně (§ 53),
▪ rozsáhlým vymezením povinností zaměstnavatele (§62 ZP) v případě hromadného propouštění .
▀ Zákoník práce vymezuje právní skutečnosti, které mohou pracovní poměr zaměstnanců vč. úředníků územně samosprávných celků ukončit.
V literatuře se objevuje řada různých způsobů jejich členění. Zde je uvedeno členění podle:
a) objektivní právní události, která nastane:
-
uplynutím sjednané doby (pracovní poměr na dobu určitou),
-
smrtí zaměstnance nebo jeho prohlášení za mrtvého
uplynutím doby povolení k zaměstnávání cizince.
b) subjektivního právního jednání, které může nastat jako:
-
dvoustranné právní jednání, např. uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru,
-
úřední rozhodnutí, kterými jsou pravomocná rozhodnutí soudu nebo cizinecké policie
- o vyhoštění,
- o odnětí povolení k pobytu,
-
jednostranné právní jednání ve formě:
- výpovědi z pracovního poměru,
- okamžitého zrušení pracovního poměru,
- zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
V aplikační praxi je zapotřebí mezi jednotlivými způsoby rozvázání pracovní doby rozlišovat, neboť každý z nich má svá specifika.
▀ Zákon o státní službě umožňuje skončit služební poměr
a) objektivní právní události, která nastane:
■ uplynutím sjednané doby (služební poměr na dobu určitou), ■ smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého ■ ze zákona
b) subjektivního právního jednání, které může nastat : ■ rozhodnutím služebního orgánu ■ na základě žádosti státního zaměstnance
SKONČENÍ UPLYNUTÍM SJEDNANÉ DOBY
Skončení pracovního nebo služebního poměru uplynutím sjednané doby vyžaduje v případě
● pracovního poměru předchozí dohodu zaměstnance a zaměstnavatele, na jakou dobu poměr uzavírají, ● služebního poměru nepůjde o předchozí dohodu, ale jednostranné rozhodnutí služebního úřadu o době výkonu služby.
Nenastanou-li v průběhu trvání poměru okolnosti, umožňující jeho zánik z jiných důvodů (skončení pracovního poměru ve zkušební době), skončí poměr uplynutím sjednané doby.