Pracovní právo přednášky

SKONČENÍ PRACOVNÍHO A SLUŽEBNÍHO POMĚRU

OBECNÁ USTANOVENÍ

Na rozdíl od změny pracovního nebo služebního poměru znamená jeho skončení zánik celého právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Skončení pracovního a služebního poměru je nepochybně velmi citelným zásahem do oblasti hmotného zabezpečení, sociálního statutu a integrity každého zaměstnance (pracovníka). Právní úprava proto zajišťuje zaměstnanci ochranu před jednostranným skončením pracovního nebo služebního poměru ze strany zaměstnavatele. Činí tak např.:

• taxativním výčtem důvodů, kterými je zaměstnavatel vázán,

• v pracovním poměru pak i

▪ stanovením ochranné doby, ve které nelze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr jednostranně (§ 53),

▪ rozsáhlým vymezením povinností zaměstnavatele (§62 ZP) v případě hromadného propouštění .

▀ Zákoník práce vymezuje právní skutečnosti, které mohou pracovní poměr zaměstnanců vč. úředníků územně samosprávných celků ukončit.

V literatuře se objevuje řada různých způsobů jejich členění. Zde je uvedeno členění podle:

a) objektivní právní události, která nastane:

• uplynutím sjednané doby (pracovní poměr na dobu určitou),

• smrtí zaměstnance nebo jeho prohlášení za mrtvého

• uplynutím doby povolení k zaměstnávání cizince.

b) subjektivního právního jednání, které může nastat jako:

• dvoustranné právní jednání, např. uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru,

• úřední rozhodnutí, kterými jsou pravomocná rozhodnutí soudu nebo cizinecké policie

- o vyhoštění,

- o odnětí povolení k pobytu,

• jednostranné právní jednání ve formě:

- výpovědi z pracovního poměru,

- okamžitého zrušení pracovního poměru,

- zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

V aplikační praxi je zapotřebí mezi jednotlivými způsoby rozvázání pracovní doby rozlišovat, neboť každý z nich má svá specifika.

▀ Zákon o státní službě umožňuje skončit služební poměr

a) objektivní právní události, která nastane:

■ uplynutím sjednané doby (služební poměr na dobu určitou), ■ smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého ■ ze zákona

b) subjektivního právního jednání, které může nastat : ■ rozhodnutím služebního orgánu ■ na základě žádosti státního zaměstnance

SKONČENÍ UPLYNUTÍM SJEDNANÉ DOBY

Skončení pracovního nebo služebního poměru uplynutím sjednané doby vyžaduje v případě

● pracovního poměru předchozí dohodu zaměstnance a zaměstnavatele, na jakou dobu poměr uzavírají, ● služebního poměru nepůjde o předchozí dohodu, ale jednostranné rozhodnutí služebního úřadu o době výkonu služby.

Nenastanou-li v průběhu trvání poměru okolnosti, umožňující jeho zánik z jiných důvodů (skončení pracovního poměru ve zkušební době), skončí poměr uplynutím sjednané doby.