Finance diskuze

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.

Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Podle prognózy se inflace zvýší a na horizontu měnové politiky – tedy v první polovině příštího roku – dosáhne dvouprocentního cíle. Poté se bude nacházet lehce nad ním. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde v průběhu prvního pololetí roku 2017. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní již vyloučit ukončení kurzového závazku dříve, než ho předpokládá prognóza, tedy začátkem roku 2017. Bankovní rada proto konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v první polovině příštího roku.

Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst ekonomické aktivity v eurozóně v letošním roce dále mírně zrychlí a na celém horizontu prognózy se bude pohybovat okolo dvou procent. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně nadále klesají zejména vlivem pokračujícího propadu cen energetických komodit. Návrat cen zahraničních průmyslových výrobců k meziročnímu růstu se tak očekává až v závěru letošního roku, tedy později oproti minulé prognóze. Aktuálně nízká inflace spotřebitelských cen v eurozóně se bude postupně zvyšovat v návaznosti na rostoucí poptávku i odeznění vlivu propadu cen ropy a v příštím roce se bude přibližovat ke dvěma procentům. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním své měnové politiky. To se promítá do výhledu tříměsíčních úrokových sazeb Euribor.

Cena ropy Brent na přelomu minulého a letošního roku opět výrazně poklesla. Dle tržních výhledů by se měla začít pozvolna zvyšovat, oproti minulé prognóze však dochází na celém horizontu k výraznému přehodnocení jejího výhledu směrem dolů. Zároveň je očekáváno další lehké oslabení eura vůči americkému dolaru.