dětská poezie

žertovné pohádky – východiskem je moderně rozvinutý 
klasický incipit či fantasticky přetvořený pohádkový motiv 

předjímá modernistické výboje kainarovsko-
krieblovského modelu 60. let 

Ukázky 

Jeden, dva, tři, čtyři, pět,/číslo umím nazpaměť.// Že to 
zmotám!/ Haló, kdo tam? // Josef Spilka? / Zase mýlka. // 
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, / zase jsem to číslo splet. 
 

Rýma: Šel jsem včera bos, /teď báb plný dos.// Udělal jsem 
chybu./ To báb ale rýbu. 
 

Večer: Obruče letí s drnkotem,/je večer, kdesi za plotem/si hrají 
uličníci./Je večer. Jeden kamarád/odešel domů, půjde spat,/za 
chvíli půjdou všici.// Je ticho, zurčí vodovod,/tma padá na ten 
starý plot/a na ostatní ploty,/vlak na nádraží zapíská/na 
rumiště a strniska,/kde dřímou staré boty. 

Ukázky 


Sbírka básní 

  Kos na okně si píská:“Čirýk,/jestlipak víte, co je lyrik?// 

Nemějte tak udivenou tvář!/No to je přece básničkář!// Ten 
skládá básně mladým, starým,//verš za verš – ale pozor na 
rým! - //Nakonec všecky papírky/poskládá pěkně do sbírky. 

Sedmá pohádka. O džbánu: 

  Byl jednou jeden džbán/veliký jako pán.// No, tohle, to jsou 

náhody!/V tom džbáně byly jahody.//Já jsem je všecky sněd/a 
nemohl jsem zpět.//A abych přišel s něčím novým,/tak vám 
teď pro výstrahu povím://“Byl jednou jeden džbán/byl velký 
jako pán.//No tohle, to jsou náhody!/V tom džbáně byly 
jahody.//Já jsem je všecky sněd…/ Znáš to už nazpaměť? 

Jan Čarek (1898 – 1966)   
 

český spisovatel, novinář, básník;  

psal pro časopis Mateřídouška 

dílo pro děti čerpá především 


z prostředí venkova, přírody (zde navázal na odkaz Sládka) 

v poezii se vrací:   


do dětství   

k domovu   

k venkovu   

k přírodě  

zvlášť v poúnorové tvorbě je osobitý přírodní lyrik  

Debut Ráj domova (1948) – umělecky nejzdařilejší