nonsens

seznámit v antologii nonsensové poezie – Ostrov 
kde rostou housle, kterou uspořádali Josef Brukner 
a Pavel Šrut. 

Ukázky 

Julian Tuwim 
Brýle 
  
Běhá, naříká pan Míle: 
„Kam se poděly mé brýle!“ 
  
Hledá v kapsách, po kalhotech, 
v pravé botě, v levé botě. 
  
Letí rovnou do šatníku 
a přehází všechno v mžiku. 
  
„Skandál!“ začne strašně kvílet. 
„Někdo ukradl mi brýle!“ 
  
Prská, šmejdí všude kvapem, 
na kanapi, pod kanapem. 
  

Hledá v kamnech, v každé skrýši, 
v komíně i v díře myší. 
  
Trhá prkna, bledne, vzlyká, 
chce už volat pro strážníka. 
  
Náhle mrkne do zrcátka … 
nechce věřit … znovu pátrá. 
  
Nalezl je. „Jsem to osel, 
vždyť je mám na vlastním nose!“ 
 
 
TUWIM, Julian. Zázraky a divy. 3. rozšíř. 

vyd. Praha : Albatros, 1975. nestr 

Jan Brzechwa  
Velbloud 
  
Velbloud si nese dva hrby, 
patřičně je na to hrdý. 
A je to věru špatný vtip, 
že třetí hrb nemůže mít. 
 
 
BRZECHWA, Jan. Zoo a jiné básně pro děti. Vyd. 1. 

Brno : Barrister & Principal, 2010. Velbloud, s. 11. 

Na trhu 
  
Na trhu vám lidskou řečí 
zelenina vede řeči: 
  
-Vy vadnete, milý Kopře! 
Opřete se o mne, dobře? 
  
-Není divu, Petrželi, 
už tu ležím od úterý. 
  
-Jasná věc – říká Kedluben, 
Jak Řepa zdraví nebudem. 
  
Hrách na bříško Řepě klepe: 
-Tak jak, Řepo, pořád lépe? 
  
-Ale kdepak, milý hrachu, 
bojím se, jsem plná strachu. 
  
S Pažitkou je ještě hůře, 
bledne, hubne, spát nemůže. 
  
 

-Líp být mrtev- 

vzdychla mrkev 

  
Celer se schoval Cibuli, 
Cibule se na Celer culí: 
  
-Můj milý bílý Celere, 
svatba se mnou tě nebere? 

  
Celer si hned zacpává nos: 
-Cibule, ať jste pryč a dost! 
Celerku chci, ta mi stačí, 
vždyť s Cibulí všichni pláčí.