ČESKÁ LITERATURA 20. STOLETÍ - zápisky z přednášek

Carpe diem: otevřená revolta

• Neumanova olšanská vila: centrum setkávání

Nový kult

• = časopis

• Zakladatel S. K. Neumann

• Vycházel 1897 – 1907

• Kolem roku 1900: přeměna na anarchistický časopis

• Periodikum PRÁCE, časopis NOVÁ OMLADINA, KOMUNA = anarchistická revue, i politika

• Charakterizující, reprezentující autoři: sen o zástupu zoufajících (S. K. Neumann), Modrý a Rudý (Fr8ňa Šrámek) PO nás ať přijde potopa (F. Gellner), Plamínky (J. Mahen), Strana mírného pokroku v mezích zákona (J. Hašek)

• Vyrovnávání se, netypičtí autoři:

Marie Mayerová: Náměstí republiky = životní osudy anarchistické bohémky v Paříži

Karel Toman: Melancholická pouť = básnická sbírka

• Buřiči (F. Šrámek) = nedokončený román, prvky komponoval do Stříbrného větru (stále prvky anarchismu)

EXPRESIONISMUS

• Počátky Německo, Rakousko

• Snaha postihnout stav, podstatu, ne náladu

• Jako Výkřik – E. Munch

• H. Bahr = teoretik expresionismu, Expresionismus (1916)

• Výkřik není racionalizovaný, není to artikulovaná řeč

• Duše

Realisté: AUTOR se zaměřuje na VNĚJŠÍ SVĚT, tématizuje podstatné, objektivizuje sebe jako vnímající subjekt

Malíři: klasika, váza s květinami

Impresionisté: AUTOR a VNĚJŠÍ SVĚT se navzájem ovlivňují, akcentován vnímající subjekt

Malíři: zachycují okamžik, časovou dimenzi (západ slunce, větřík)

Expresionisté: VNĚJŠÍ SVĚT jde na AUTORA, ukazují to podstatné, tvoří svět, vytvářejí vnější realitu, výrazová složka nad obsahovou

• Označení:

a) * Anglie, expresionistická škola mladých malířů

b) 1880, Manchester, takto nazváni umělci pouštějící se do vyjadřování citových hnutí

c) zasedání žili (=porota) berlínské secese

• = umělecké hnutí, které je příznačné pro expresionistické desetiletí (1910-1920)

• Spojováno s Mnichovem, Berlínem a Vídní = německy mluvící země + Praha (pražští němečtí autoři: Franz Kafka)

• I ve filmu, výtvarném i divadelním umění

• “doba těhotná válkou“ = první světová války, zákopová válka, špatná hygiena

• Často se umělci projevovali v kabaretní scéně (patetismus)

Literární projevy:

1) Groteskní zobrazení společnosti

• Expresionismus se v české literatuře projevuje později: Muž sedmi sester, (J. Havlíček) = groteska, postava E. Škvora, žena má být u krbu

• “ za války je všechno možné“ – ve jménu racionality absurdní řešení

• Dobrý voják Švejk (Jaroslav Hašek: anarchistické hnutí, fabuloval svůj život, redaktor Světa zvířat) = prototyp expresionistického hrdiny

• = satirický protiválečný román

• První absurdní dílo

• Kritika institucí, lze číst jako antitotalitní

• Radko Pytlík = haškolog

• Těsné sepjetí Haška s dílem

• Genialita x blbost (chybí mu strach ze smrti)

• Lidové mluva (přiblížení prostému člověku)

• = nejpřekládanější dílo české literatury světové války (díky humornému zpracování)

• Mísí se události malých a velkých dějin

• Situační komika

• Mluva Švejka: obecná čj., permanentní tok řeči