ČESKÁ LITERATURA 20. STOLETÍ - zápisky z přednášek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POETISMUS
Jeden z mála, co vzniknul u nás
Poetika = způsob nahlížení na umění, hledáme, co je specifické, zvláštní, osobité
Poetické = vznešené, oddělující se od formy, umělecké
Poetismy = způsobem vyjádření naznačujeme zvláštnost (oř)
Svým vznikem stále ještě reaguje na traumata člověka z první světové války, na rozdíl od proletářů se snaží nezavrhovat, estetizovat, poetizovat všechny krásy moderní civilizace (Seifert: všecky krásy světa)
Není to umění pesimistické, které by tlumočilo pocity úzkosti, deprese
Umění k radosti, oslavy krásy života, oslavy krásy moderního světa
Ideologii v umění odmítá, básník je tu pro to, aby zpíval ne proto, aby řešil světa
Akcentace na zábavu, hru (cirkus, film)
Obdivováno to, co je vizuální (plakát), fascinace rytmem (jazz, srdeční tep: život), žít a užívat si
Obdiv k cestování, dobrodružství, poznávání exotických krajů
Zrodil se z devětsilské avantgardy
Vznikl jako další pokračující linie
Heslo poetismus poprvé v 1923, kdy poetismus je charakterizován jako umění dneška
Teze je rozváděna ve studii K. Teige Malířství a poesie (vymezení pojmu, zamyšlení nad vztahem umění ke kubismu, vliv na moderní umění) v Disku
Spisovatelé ovlivněni kubismem- Čapek, Kubišta, Fila
Apolinaire: kaligramy (vizuální poezie, myšlenka není vyjádřena jenom obsahem slov)
Optická poesie, obrazové básně („ báseň se čte jako moderní obraz a moderní obraz se čte jako báseň)
Konstruktivismus, funkcionalismus: nový architektonický směr, oslava techniky, využíván průmyslový potencionál, prvek funkčnosti, antropologické hledisko (slouží člověku)
1924, V Hostu vyšla stať Poetismus, Teige
= první manifest poetismu, umění jako hra dostupná každému
Představitelé:
J. Seifert
V. Nezval (Podivuhodný kouzelník, Depeše na kolečkách, Papoušek na motocyklu: snaha vymezit základní pojmy poetismu)
K. Biebl
Podstata programu: zdůrazňování principu lyrismu (chápání světa jako básně, Rozmarné léto: promluvy postav neposouvají dějovou linku, děj není důležitý, postava kouzelníka, stylizovaný jazyk- sloveso na konci, přechodníky, krása banality)
Člověk vnímán jako centrum pozornosti, míra všech věcí (x proletář vnímán jako sociologická jednotka, dělník)
První pokus o antropologickou filosofii
Požitkářství, slasti, estetizace činnosti, radost ze života a člověka, žijí ve světě, který se směje a voní (reakce na válku, x proletáři)
Experiment: práce s různými typy žánrů, s různými uměleckými patry
Pantomima (Nezval) = spojení různých typů vyjádření, hledání forem, jak se vyjádřit, muntáž různých básnických projevů: krátké básně (Abeceda), dlouhé
Poetistická próza:
Rozmarné léto, Pekař Jan Marhoul, Robinsonáda
Zlyričtění prózy: děj jde stranou, důraz na popsání děje
Hravost, poetičnost
Kouzlo všedního dne, všech krás svět
Výjimečnost v banalitě, zdroj komiky: postavy mluví humanistickou češtinou (Rozmarné léto)
Motivy pohádky, dobrodružné prvky