STÁTNICOVÉ OTÁZKY ČJ - učitelství 2. stupeň
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
STÁTNICOVÉ OTÁZKY
ČESKÝ JAZYK
JAZYKOVÁ ČÁST
Organizace zkoušky:
Praktická část:
Komplexní jazykový rozbor jistého textu standardního či substandardního charakteru se zřetelem k výše uvedeným disciplínám.
Teoretická část:
Výklad širší problematiky z oblasti výše zmíněných disciplín.
FONETIKA A FONOLOGIE
Základní fonetické a fonologické pojmy
-
Fonetika
jazykovědná disciplína zkoumající tvorbu řečových zvuků, šíření těchto zvuků a také jejich vnímání sluchem
studuje procesy probíhající v lidském organismu při tvoření či percepci řeči, příliš se ale nezabývá činností mozku – to je záležitost pro neurolingvistiku
využívá ve velké míře poznatků přírodních věd – anatomie, fyziky (hlavně akustiky), statistiky
vznikla jako samostatný vědní obor v 19. století, ale zájem o tvoření nebo percepci řeči a určité úvahy v této oblasti lze pozorovat již u některých starověkých národů.
Fonologie
je jako samostatná vědní disciplína mladší než fonetika, vznikla v první polovině
20. stoletízabývá se též zvukovou stránkou řeči, ale všímá si jen těch zvukových jevů, které jsou nositeli jazykového významu, které dokáží význam rozlišovat
uvažuje se zde o zvucích řeči v abstrahovanější podobě než v případě fonetiky
k úkolům fonologie patří mimo jiné porovnávání systémů fonémů různých jazyků
Hláska
zobecněná jednotka mluvené řeči, charakterizovaná určitým zvukem, který posluchač dále nediferencuje (slovo o pěti hláskách je také zvuk, ale posluchač si ho umí diferencovat na jednotlivé hlásky)
různé hlásky se tvoří různými pohyby artikuačních orgánů
zobecněnost znamená toto – například [k] vyslovené dvěma různými mluvčími nebo i jedním mluvčím v různých promluvách nejsou naprosto identické zvuky, ale stále se jedná o jednu hlásku
hlásky zkoumá především fonetika.
Foném
zobecněná jednotka mluvené řeči, která má v určitém jazyce schopnost rozlišovat význam slov
v češtině jsou například dva různé fonémy /n/ a /m/, rozlišují význam – při vyslovení slov „noc“ - [noc] a „moc“ - [moc] se o tom můžeme přesvědčit
naproti tomu dvě hlásky [n] a [ŋ] význam nerozlišují: [banka] i [baŋka], proto obě tyto hlásky tvoří jeden foném
pozor!!!: přesněji řečeno v češtině nerozlišují význam a v češtině jsou dohromady jedním fonémem
problematikou fonémů se zabývá fonologie.
Vokál
jiné označení samohlásky (tedy: vokál = samohláska)
u vokálů je v ústní dutině otevřená cesta výdechovému proudu
z akustického hlediska jsou vokály tóny – zvuky s pravidelným, periodickým vlněním. Při tvorbě vokálů dochází ke kmitání hlasivek
vokály při řeči obsazují pozice slabičných jader, i když někdy může tuto pozici obsadit i souhláska (hlavně [r] a [l])