STÁTNICOVÉ OTÁZKY ČJ - učitelství 2. stupeň

STÁTNICOVÉ OTÁZKY

ČESKÝ JAZYK

1. JAZYKOVÁ ČÁST

Organizace zkoušky:
Praktická část:
Komplexní jazykový rozbor jistého textu standardního či substandardního charakteru se zřetelem k výše uvedeným disciplínám.
Teoretická část:
Výklad širší problematiky z oblasti výše zmíněných disciplín.

1. FONETIKA A FONOLOGIE

1. Základní fonetické a fonologické pojmy

• Fonetika

• jazykovědná disciplína zkoumající tvorbu řečových zvuků, šíření těchto zvuků a také jejich vnímání sluchem

• studuje procesy probíhající v lidském organismu při tvoření či percepci řeči, příliš se ale nezabývá činností mozku – to je záležitost pro neurolingvistiku

• využívá ve velké míře poznatků přírodních věd – anatomie, fyziky (hlavně akustiky), statistiky

• vznikla jako samostatný vědní obor v 19. století, ale zájem o tvoření nebo percepci řeči a určité úvahy v této oblasti lze pozorovat již u některých starověkých národů.

• Fonologie

• je jako samostatná vědní disciplína mladší než fonetika, vznikla v první polovině
  20. století

• zabývá se též zvukovou stránkou řeči, ale všímá si jen těch zvukových jevů, které jsou nositeli jazykového významu, které dokáží význam rozlišovat

• uvažuje se zde o zvucích řeči v abstrahovanější podobě než v případě fonetiky

• k úkolům fonologie patří mimo jiné porovnávání systémů fonémů různých jazyků

• Hláska

• zobecněná jednotka mluvené řeči, charakterizovaná určitým zvukem, který posluchač dále nediferencuje (slovo o pěti hláskách je také zvuk, ale posluchač si ho umí diferencovat na jednotlivé hlásky)

• různé hlásky se tvoří různými pohyby artikuačních orgánů

• zobecněnost znamená toto – například [k] vyslovené dvěma různými mluvčími nebo i jedním mluvčím v různých promluvách nejsou naprosto identické zvuky, ale stále se jedná o jednu hlásku

• hlásky zkoumá především fonetika.

• Foném

• zobecněná jednotka mluvené řeči, která má v určitém jazyce schopnost rozlišovat význam slov

• v češtině jsou například dva různé fonémy /n/ a /m/, rozlišují význam – při vyslovení slov „noc“ - [noc] a „moc“ - [moc] se o tom můžeme přesvědčit

• naproti tomu dvě hlásky [n] a [ŋ] význam nerozlišují: [banka] i [baŋka], proto obě tyto hlásky tvoří jeden foném

• pozor!!!: přesněji řečeno v češtině nerozlišují význam a v češtině jsou dohromady jedním fonémem

• problematikou fonémů se zabývá fonologie.

• Vokál

• jiné označení samohlásky (tedy: vokál = samohláska)

• u vokálů je v ústní dutině otevřená cesta výdechovému proudu

• z akustického hlediska jsou vokály tóny – zvuky s pravidelným, periodickým vlněním. Při tvorbě vokálů dochází ke kmitání hlasivek

• vokály při řeči obsazují pozice slabičných jader, i když někdy může tuto pozici obsadit i souhláska (hlavně [r] a [l])