SVĚTOVÁ LITERATURA - PŘEDNÁŠKY

Honoré de Balzac

• Od Zlatého osla po román ztracených iluzí- stejný hrdina- jeden typ- postupně přicházejí o iluze, že občas před něčím musí zavřít oči- hrdina se se vším smíří (x romantický hrdina- umírá)

• Typ hrdiny, co se smíří je v literatuře v každé době

• Palimprest, Páral

• Od romantismu žijeme v paradigmatu, v myšlenkovém světě, který byl vytvořen za romantismu a realismu

• Přelom 19. /20. století: nastupuje moderna, proměňuje se umění a způsob života, dochází k institucionalizaci (souvisí s moderním státem): vězení, blázince, úřady, školy..

7. 2. 17

FJODOR MICHALJOVIČ DOSTOJEVSKIJ

• Na přelomu dvou etap (i Rabelais): tito autoři jsou obtížní, ale zajímaví

• Žije v době realismu, ale rozrušuje ho (- moderna)

• Ruský literární vědec Michal M. Bachtin

• Mísení žánrů (Běsi: psychologické i politické)

• Ruší vševědoucího vypravěče

• V 80. letech byly romány čteny rusky, obliba

• Šlechtic, inženýrské učiliště

• Psychická nemoc, kataleptické stavy (strnulost končetin), krajní život, komplikovaná rodina (zlý otec, smrt matky, vražda otce)

• Spolek Petraševců: mladí šlechticové, protistátní, byli odsouzení k smrti, omilostněni, vyhnanství na Sibiř- vězení, neměli kam utéct (Zápisky z mrtvého domu)

v čele Michal V. Petrašejevskij

• Všechny významné texty po návratu z vězení (Idiot, Zločin a trest, Bratři Karamazovi)

• Vycházely převyprávěná díla, ne překlady (nerozuměli) x u nás: překlady byly hned

• Běsi (1871)

  • Kronika

  • Gubernie = vyšší uzemní jednotka Ruska bez autonomie

  • Antihilistický román (nihilismus = filosofické stanovisko popírající a odmítající normy, principy a zákony

  • Překládání jako Posedlí, Démoni

  • Každá postava má svou běs (Stavgrovin: pýcha, Verchovenskij: politická manipulace)

  • Na základě skutečných událostí: Ničajevův příběh, pětka intelektuálů, jeden chtěl vystoupit a zbytek ho zabil

  • Snaha zasadit dramatický příběh do známého prostředí (- dlouhý úvod)

  • Psychologicky prokreslené

MODERNA

• Anglosaské prostředí: „Moderna“, francouzské prostředí: „Avantgarda“

• Nevyjadřuje národní, náboženské ani historické pravdy, ruší kontinuitu dějin

• Rozchod s doposud používanými estetickými uměleckými směry

• Picaso, Klee, Matys

• Podvědomí, úzkost, absurdita: nově se tématizují

• Zdroj i africké umění

• Všechno se rodí z materiálních příčin (i Jung v Duši moderního člověka)

• Nastupují se epoše nesmyslnosti, epoše ztráty cíle

• Labyrint (člověk v něm bloudí, hůře se orientuje): Nitzche, Kafka

• Technika- cesta k vědění (informace), odkláníme s od bytí

• Dochází k banalizaci vědomí (díky technice)

• Rozpor mezi legitimitou (to, co je správné) a legalitou (zákon)

• Lidská činnost se stává technickým problémem a dá se byrokraticky vyřešit

• Krize evropského rozumu: krize přirozeného světa (krize rodiny, morálky, školy, církve) a nedůvěra v osobní zkušenost

• Osobní se stává nedůležité, musíme být zaškatulkovatelní

• Domovské právo (instituce: sirotčince, porodnice, blázince, věznice)

• Vytrácí se Bůh, důraz na materiálno: chybí nám duchovno

• Potřeba číst konkrétní příběhy (vzpomínky…), ne všeobecné společenské romány

• Ztráta integrace osobnosti, ztráta celku (realita je rozsekávána na menší částice, které jsou více zkoumány), destrukce v umění (románová forma)

• Hrdinové: Baudelaire- anděl, Apollinaire- tulák

• Příroda nahrazována abstraktním místem

• Z techniky jde strach, na druhou stranu obdiv (Óda na vlak milionářů)

• Futuristé zachytili pohyb (fotografie)

• Změna estetična, do vědy i literatury se dostává struktura (kubisté malují systém vztahů)

• Film: montáž (sestřih filmu), která umožňuje simultánnost (více dějů najednou), ruský režisér Ejzenštejn (Křižník Potěmkin) = zrušení lineárního příběhu – i v literatuře

• Všechny informace mají stejnou hodnotu – tvorba plastického obrazu

• Propojení času a prostoru v textu

• Čas se nekryje s reálným časem (subjektivní prožívání): M. Proust: Večeře u Guermantů – reálně trvá 2 hodiny, tady na 200 stran, louskáme dlouho) = zpomalená technika

• Proud vědomí souvisí se změnou temporality (vnitřním monologem)

• Misí nimesis (nápodoba), realismus, neukončený (nefinalita) text (nastupuje ambivalentnost textu = víceznačnost)

• Autoři nebyli schopní dotáhnout do konce dílo, dílo nabývá význam fragmentu, kontinuita je roztřeštěná

• Zrušeno statické hledisko, autor již není vševědoucí

• Příběh se vypráví sám pomocí subjektivních a náhodných dojmů jednotlivých postav

• Zmizelo zaclonění mezi divákem a dílem

• Bezprostřednost, autenticita, přímý účinek, emocionalita

• Směry:

  • Symbolismus, dekadence = základní projevy Moderny

  • Expresionismus

  • Novoromantismus: reaguje na realismus tím, že vkládá romantické prvky, které ale fungují jinak, než v romantismu (Meyrink, Karásek ze Lvovic)

  • Secese: nemá obdoby v jiných zemích (třeba Anglie ne)