Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČT - Televizní a rozhlasové zpravodajství

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (59.73 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • b) žánry dokumentárně zobrazující

    • dnes již skoro neexistují

    • fejeton, črta, rozhlasové vypravování, zvuková dokumentární scénka

  • + rozhlasová reportáž, rozhlasové publicistické pásmo, rozhlasový feature, rozhlasový dokument (dnes velmi užívaný)

  • 4. přednáška 15. 3.

    KOMENTÁŘ

    • komentář = uvážení, rozjímání; je to velmi subjektivní žánr (vyjádření vlastního názoru)

    • komentář poprvé vzniká v 1. pol. 19. století

    • proč vzniká? protože čtenáři nechtěli pouze získávat informace, ale chtěli také vědět něco více o událostech, o vztazích mezi událostmi, jak se události dotknou jich samých

    • cílem je objasnit, vysvětlit, zhodnotit nějakou aktuální událost novinářskými prostředky

    • úkolem je přesvědčit a získat posluchače pro nějakou ideu

    • později se stal komentář výrazným nástrojem propagandy

    • komentář v rozhlase

      • rozhlas začal vysílat v 18. května 1923

      • (první rozhlasový reportáž – 1926), první komentář se objevuje až velmi pozdě – ve 2. pol. 30. let (zhruba rok 1938, kdy se zařazuje pořad Okénko, kde poprvé vystupují s žánrem komentář, pod palcem měl Okénko František Kocourek)

      • !! (častá otázka u státnic) proč se komentář objevuje v rozhlase až tak pozdě?

        • protože zakladatelé rozhlasu stanovili jasnou koncepci rozhlasu – rozhlas je prostředek vzdělávání, výchovy a osvěty – nechtěli zasahovat do politiky a vytvářet nějaké konflikty, to by měly dle nich dělat noviny, rozhlas chtěl hlavně vzdělávat – komentář (a politický komentář) v této koncepci neměl místo

        • proto zpravodajství dělala ČTK, nezasahoval do toho rozhlas

      • během 2. sv. války komentář prodělal obrovský rozvoj, do Protektorátu se komentáře vysílaly z:

        • 1) Londýna (Volá Londýn) – podíleli se na tom: Eduard Beneš, Jan Masaryk, Drtina, Rybka apod.

        • 2) Moskvy (Hovoří Moskva) – zde se podíleli komunističtí představitelé – Gottwald, Švorma

        • 3) USA – Voskovec a Werich utekli před Hitlerem do Ameriky a vysílali tam odtud

        • 4) Libye – pokus o vysílání do Protektorátu, vojáci, kteří tam bojovali, zkoušeli vysílat ze severní Afriky, ale není o tom žádný záznam

      • dříve, za války, se poslouchání zahraničního rozhlasu trestalo smrtí

      • komentář plnil i po válce propagandistickou funkci

        • rozhlasoví komentátoři – tenkrát to byla taková rozhlasová smetánka

      • rok 1989 – nová koncepce rozhlasová žurnalistiky

        • stranickost nahrazena objektivním přístupem

        • poč. 90. let – komentář téměř vymizí

        • až později se ukázalo, že čtenáři komentář vyžadují, postupně se v průběhu 90. let vrací do vysílání

      • dnes se doporučuje autorské čtení – aby komentář skutečně četl jeho autor, ne hlasatel

      • dnes komentář na rozhlase Plus

      • a) komentář jako metoda tvorby (způsob)

        • uplatňuje se v rozhlasovém zpravodajství i publicistice

        • metoda rozhlasového komentáře se objevuje ve všech fázích výroby rozhlasového zpravodajství

          • 1. fáze – výběr událostí do zpravodajství

            • zde mohu použít metodu komentáře, záleží na mě, co zahrnu do zpravodajství – už samotným výběrem posluchači komentuji, co je ve světe a u nás důležité a významné

    Témata, do kterých materiál patří