ČT - Televizní a rozhlasové zpravodajství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
dnes se s přednáškou již nesetkáme, možná v rozhlasovém pořadu Věda a technika
e) recenze
smyslem je kriticky objasnit a zhodnotit umělecké dílo
okruh příjemců rozhlasové recenze je mnohem širší než okruh v kulturním periodiku – tam je ten okruh mnohem užší – myslet na to (nepoužívat příliš náročný jazyk – to si mohu dovolit právě v periodiku)
recenze může být dělána formou besedy – diskutuje o tom více lidí
nezapomenout na zvukovou ukázku – př. alespoň kousek zvuku z filmu, nebo přečíst kousek z knihy
rozhlasový vs. novinový komentář
není to příliš rozdílné
rozhlasový obsahuje jasnější kompozici
a to proto, že rozhlasový komentář má menší rozsah než novinový (má menší plochu, proto musí být jasnější)
a také proto, že jde o mluvený projev (to vnímáme lépe)
rozhlasový by měl mít poutavější expozici, zaujmout posluchače ihned
rozhlasový má větší nároky na logické řazení faktů
rozhlasový by měl obsahovat závěrečné shrnutí myšlenek
nedostatky komentáře
když se v komentáři uvedou chybná fakta (př. chybný rok události, křestní jména osob apod.) – všechno neustále ověřovat
když použiji správná fakta, ale vyvodím z nich chybné závěry (použiji špatné logické myšlenkové postupy)
příliš obecná argumentace a povrchnost – když jsou argumenty tak obecné, že se hodí na všechno
když neustále opakuji známé závěry
nepřesvědčivé argumenty (argumenty by měly být neprůstřelné)
malá aktuálnost
interpretační nedostatky
klasifikace (třídění) komentářů:
dnes se na to již příliš nedbá
dle tematického kritéria:
vnitropolitický komentář, ekonomický, sportovní, zahraničně politický
dle časového hlediska:
komentář dne, komentář týdne
dle programového kritéria:
pravidelný, mimořádný komentář
! v rozhlase mluvím hovorovou češtinou (což je mluvená forma spisovné češtiny)
5. přednáška 22. 3.
Rozhlasový publicistický rozhovor
publicistický vs. zpravodajský
stejný rozdíl jako mezi zpravodajstvím a publicistikou
zpráva – přináší informace, musí být objektivní
publicistika – přináší hodnocení, je subjektivní
rozhovor nahradil komentář; ten byl před r. 89 častým žánrem, pak nastoupil právě rozhovor
dnes je rozhovor nejčastějším žánrem rozhlasové publicistiky
vyskytuje se v programu samostatně nebo je součástí nějakého jiného programu
samostatně – př. pořad 10 minut Radiožurnálu; Pro a proti Veroniky Sedláčkové; Host Lucie Výborné
cílem rozhovoru – vysvětlit podstatu problému, objasnit příčiny nějakých událostí, přinést nejen informace, ale i nějaká stanoviska, hodnocení
Typy rozhlasových publicistických rozhovorů:
a) komentující rozhovor
komentování aktuálních událostí
b) analytický rozhovor
rozbor aktuálních událostí
c) reportážní rozhovor
točí se přímo na místě události či se vysílá živě z onoho prostředí, posluchač slyší i pozadí prostředí