ČT - Televizní a rozhlasové zpravodajství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
cílem je objasnit informace (moderátor vybírá hosty, řídí besedu, otevírá i uzavírá besedu)
c) dispečink
mluví se na jedno téma a moderátor předává slovo jiným moderátorům v jiném městě, přepínají se do jiného studia
6. přednáška 5. 4.
Rozhlasová reportáž
Historie
např. Fr. Kocourek – nacistická okupace na Václavském náměstí
nejde o původně rozhlasový žánr – prvně v tisku, u nás v polovině 19. století (rozmach kultury, žurnalistiky, literatury, národní obrození), ve světě už na konci 18. stolení
vyvinula se ze zprávy, podané očitým svědkem
přesahuje rovinu zpravodajství, je to syntetický žánr = spojuje prvky zpravodajství a publicistiky
otcové zakladatelé novinové reportáže: Jan Neruda, Jakub Arbes, modernější: Egon E. Kisch, Eduard Bass, Karel Čapek, Těsnohlídek
technicky náročnější žánr (živé vysílání, spojení s místem události, přenos do studia – řešeno telefonním vedením), ale v rozhlasu mezi prvními žánry, brzy po zahájení pravidelného vysílání
předchůdcem byl přímý přenos – Adolf Dobrovolný (první hlasatel) nahlásil přenos a technik pustil mikrofon na místě události – chyběl rozhlasový reportér, který by událost komentoval
12. 2. 1925 = 1. přenos celého divadelního představení v Evropě (opera Dvě vdovy v Národním divadle)
14. 2. 1925 – přenos opery Rusalka > další přenosy oper
obava, že rozhlas odvede divadlu diváky
od 2/1925 se stal přenos běžnou součástí rozhlasové tvorby
3. 10. 1926 = 1. sportovní přenos (fotbalové utkání Slavia-Praha X maďarská Hungaria)
sportovní komentátor Josef Laufer (zakladatel sportovní reportáže)
jako první sportovní přenos někdy uváděn boxerský zápas boxera Růžičky, ale nešlo o profesionální reportáž
VIII. všesokolský slet – roku 1926
rozhlas vyhlásil „slet na krystal“
průvod cvičenců Prahou – potřeba popisu > najat další hlasatel – František Havel = autor první rozhlasové reportáže, povoláním herec > uměl pracovat s hlasem a dobře se vyjadřovat, obrazně popisovat > úspěch > tisíce nových koncesionářů
kvalitativní změna – Dobrovolný do té doby jen četl připravené texty > nyní improvizovaný projev, líčení subjektivních dojmů na pozadí zvukového pozadí události
WWII > útlum reportáže > po válce obnova > reportáž stálým žánrem rozhlasového vysílání
další jména: Dalibor Chalupa, F. K. Zeman, Miloslav Disman, František Kocourek, Josef Cincibus, Alfred Technik, František Gel (vlastním jménem Feigel, mistr zvuku, reportoval norimberský proces)
Teorie
jde o žánr na pomezí ZPR a PUB > syntetický žánr
prvky reportáže najdeme v reportážní zprávě (to není reportáž!) v reportážním rozhovoru, rozhlasovém dokumentu, reportážní črtě
očité svědectví
rozdíly mezi novinovou a rozhlasovou reportáží
novinář se s událostí seznámí a poté napíše reportáž (svědectví dodatečně) X reportér neví, jak bude probíhat (svědectví aktuálně)
rozhlasová je méně stylizovaná (méně beletristických prostředků – jejich nadbytek je ke škodě)
rozhlasová navíc zachycuje i zvukové pozadí