13. Dejiny vedy a techniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Na počátku průmyslové revoluce byl silný rozvoj textilnictví (tedy lehkého průmyslu) díky prvním spřádacím a tkalcovským strojům – létajícímu člunku Johna Kaye, který urychlil tkaní, spřádacímu stroji Jamese Hargreavese a mechanickému tkalcovskému stavu Edmunda Cartwrighta. V roce 1785 byl dovršen vývoj parního stroje Jamesem Wattem, takže stroj pracoval již rovnoměrně, byl výkonnější a levnější. Sloužil pak jako hnací stroj v továrnách, které zbavil závislosti na vodě jako jediné hnací síle a způsobil skutečnou revoluci v pozemní i vodní dopravě díky pozdějším parníkům a lokomotivám. tato revoluce v dopravě pak umožnila vznik jednotného světového trhu a mezinárodního obchodu, dosud nevídaný přesun obyvatelstva i informací, novou organizaci finančnictví a bank. komunikační revoluci dovršil vynález fotografie v r. 1826 a poštovní známky r 1840.
Na novém vědeckém základě se rozvíjel kromě průmyslu lehkého také průmysl hutní, chemický a elektrotechnický. Významných úspěchů zde dosáhli především B. Franklin, A. Volta a Faraday. Jejich poznatků bylo použito při sestrojení telegrafu.
Průmyslová revoluce také přinesla nový pohled na význam kolonií jako dodavatelů levných potravin, surovin, pracovní síly a jako odbytiště výrobků mateřských zemí a později jako míst, kde se dá rentabilně investovat kapitál.
Poněkud jiný ráz než revoluce průmyslová měla revoluce technickovědecká, během níž došlo k úplné mechanizaci výroby.
Lidská zručnost byla ve velké míře nahrazena technikou, stroji.
Všechny objevy, ve své podstatě přírodovědné povahy, byly uváděny do praxe s mnohem větším úsilím než v průběhu průmyslové revoluce. Věda působila přímo na rozvoj výroby, stala se její součástí. Mnoho technických novinek vznikalo přímo v továrnách, díky praxi a někdy i náhodě.
USA i Evropa zavedly v 2. polovině 19. století nové zdroje energie, ropu a elektřinu, která byla vyráběna moderními vodními i parními turbínami. Elektřina se stala nezbytnou pro domácnosti (žárovka) i továrny. Objevil se elektromotor, první elektrické tramvaje, elektroléčba i rentgen.
Pokusy s elektrolýzou a elektřinou obecně umožnily obrovský rozvoj chemie. Ta začala hrát významnou roli v hutnictví, medicíně, zemědělství, textilnictví (umělé hedvábí), vznikly první umělé hmoty (bakelit, celofán).
Rozvoj jaderné fyziky ovlivnil objev radia. obrovský dopad měly závěry Einsteina či Plancka (kvantová teorie).
Komunikační možnosti silně posílil vynález telefonu, uhlíkového mikrofonu či bezdrátové telegrafie. Zvláště populární se staly přístroje pro záznam obrazu a zvuku.
Benzínový spalovací motor umožnil rozvoj automobilové dopravy, vznikly vzducholodě, na počátku 20. století vznikly i první letouny těžší než vzduch. Vznikl ovšem i šicí a psací stroj, zdokonalily se metody tisku i výroba papíru.