14. Moderní evropská kultura

Ale navzdory úsilí přinášet evangelium celému světu, potvrzenému prohlášením shromáždění v Pattayi (Thajsko, 1980), i navzdory lákavé interpretaci vlivného teologa Karla Rahnera (1904-1984), který mluví o tzv. anonymním křesťanství, jež znamená, že člověk může být křesťanem, aniž by se nějak nábožensky angažoval, největší nebezpečí pro tradiční církve na sklonku století však nepředstavuje další prohlubování sekularizace, nýbrž naopak stále intenzívnější šíření sektářských církví, jako je baháismus, hnutí Eckankar, Haré Krišna, Moonova sekta, mormoni či hnutí est.

Působení některých těchto sekt může být vzhledem k jimi hlásaným etickým normám vítané. (například vyznavači Haré Krišny si váží Ježíše a jeho učení a sama bible je pro ně zdrojem duchovní inspirace i morálních instrukcí. Podobně lze mluvit také o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, čili o mormonech, která je pravděpodobně nejrychleji rostoucí náboženskou organizací na světě)

Některá sektářská hnutí je však možno považovat za nebezpečná, zvláště když se při svém používání psychoterapeutických technik a hypnózy uchylují také k menticidě, čili vymývání mozku, jako v případě hnutí est. Konce této cesty pak mohou být i tragické, jde-li o tak výraznou manipulaci s lidskou osobností, jaká je běžná u sekty severokorejského vůdce Mun Son-mjonga, známé ve světě jako Moonova sekta. Některé sekty dokonce vypověděly lidstvu otevřenou válku, jako například japonská Óm šinrikjó. V každém případě však zájem zejména mladých lidí o extremistické sekty ukazuje, jak hluboké je duchovní prázdno, v němž se evropská, ale vlastně celosvětová, planetární kultura lidstva na konci našeho století nachází.