3. Geograficke horizonty

• Palestina, Jeruzalém – časté místo, od 12.a 13.stol. chráněné křižáky (jinak nebezpečné - muslimové) =) z toho těžila poutní místa v Egyptě

•Santiago de Compostella

•Řím atp.

• v průběhu středověku uctíváno stále více svatých =) růst poutních míst, často se stávalo, že prudce vzrostla návštěvnost nějakého místa, obliba zůstala nějakou dobu trvala, pak úpadek

• poutníci vítáni – zvyšovali blahobyt míst

• často kritika – nejvíce v 15.stol. – vyčítání, že poutníci zanedbávají svá poslání, povinnosti manželů, otců…

• Erasmus Rotterdamský X poutníkům, uctívání svatých, X zdobení míst…

• V době rozkolu křesťanství reformátoři odmítali uctívání svatých, poutě, obnova až Tridentským koncilem v letech 1545-1563

Osvícenství – došlo k zásadnímu odmítnutí poutnictví; Boha je údajně možno chválit všude a svaté uctívat kdekoli; člověku upřímně věřícímu se proto každý chrám stává místem, kde se mu může dostat milosti

• při odchodu na pouť docházelo totiž k poklesu produktivity práce, to se nelíbilo vrchnosti

V druhé pol.18.stol. pevně stanovena doba trvání poutí, četnost, složení; postupně zcela zakazovány (Josef II.), neuposlechnutí trestáno

Poutníci – většinou dospělí, zdraví muži, ale i ženy – poutnice pro cestu vážné důvody, v bezvýchodné situaci ženy častěji než muži činily poutní slib

• dětští poutníci – často se vydaly spontánně bez dospělých

• nemocní, postižení – často jediná naděje

• křižáci – X muslimům (ve Španělsku, Palestině). X nevěřícím (slovanské země, Pobaltí), X kacířům (J Francie)

Motivace poutníků – víra v Boba, důvěra ke svatým; návštěva míst a získávání relikvií; bezdomovství (irští mniši), slib; prosba ustanovená závětí; za uzdravení a mír; pokání; útěk – doma hlad, válka…; touha po dobrodružství a zábavě)

Potíže při cestách – hlad, žízeň, horka, zima, únava, smrt…

Dorozumívání s cizinci – vzdělanci latinou, panovníci znali řadu řečí; v době kříž.výprav francouzština; také arabština, mongolština

Správný poutník šel pěšky, napodoboval tak apoštoly a učedníky; majetní na koni; ve středověku málo poutníků na vozech se 4 koly; do novověku většina cest v žalostném stavu

Na V Evropy – cestování v zimě (v létě komáři, močály, jezera, neexistovaly mosty…)

E) ●geog. horizonty se rozšiřují také cestováním. Je důležité si uvědomit, že cestování až do 19. stol. nebylo příliš rozšířené a týkalo se především diplomatický misí, či studentů.

- středověcí univerzitní mistři či studenti cestovali za učením nejen do jiných měst, ale také do jiných států (do Říma, Florencie, etc.). Cestování jako koníček, pro zábava se objevuje až s růstem buržoasních vrstev a jejich finančních prostředků.