3. Geograficke horizonty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Mariánská poutní místa
- poutními místy se zvláštním významem jsou tzv. mariánská poutní místa. Ta nejsou spojena s životem Panny Marie, ale pouť zde směřuje k jejímu obrazu či soše, které je obvykle přikládána nadpřirozená moc. Mezi významná mariánská poutní místa patří např. Lurdy, Mariazell, Čenstochová, Fatima, Loreto, La Saletta, v Česku např. Svatá Hora u Příbrami či Hostýn.
Výroční poutě
- každoročně se konávaly poutní slavnosti v místních kostelích ve výroční den vysvěcení kostela nebo v den svátku patrona, jemuž je zasvěcen. K takovému místu se soustředil život celé oblast. I tehdy, když zrovna žádní návštěvníci z jiných farností nedoputují, se obřad přizpůsobí tomuto dni, poutní slavnosti.
Pouť v islámu
- v islámu je pouť, hadždž, jedním z pěti nejdůležitějších sloupů. Hadždž označuje povinnost každého muslima, pokud mu to zdraví a finanční možnosti dovolí, alespoň jednou za svůj život navštívit Mekku. Tato pouť bývá často spojována také s návštěvou Mohamedova hrobu v Medině. Šiité krom toho uznávají také pravidelné pouti k místům působení svých imámů.
Norbert Ohler – Náboženské poutě ve středověku a novověku:
Poutník = cizinec žijící mimo oblast, kde má občanská práva
nemocní, zdraví, bohatí, chudí, zoufalí, šťastní – od 4.stol.n.l. putují, aby na svatých místech chválili Boha, prosily ho o pomoc, kali se z vin
mnozí se tak vymanili ze všednosti, poohlédli se po lepších životních podmínkách
do přelomu tisíciletí převaha poutníků, kteří se na cestu vydávali sami, spontánně
od vrchol.středověku – poutě dlouhodobě připravované, kolektivní, méně riskantní
v pozd.středověku – pokles dalekých poutí (mnohde pod tlakem vrchnosti) =) to hlavně v zemích, které se v 16.stol.přimkly k učení reformátorů
pokud se daleké poutě konaly, měnila se jejich povaha – teď šlo o cesty, které měly za cíl vzdělání, zábavu, dobrodružství
Historické pozadí:
velká členitost Evropy příznivý vliv na cestování i na velké vzdálenosti, mnoho míst u moře nebo splavných jezer a řek (Rýn, Dunaj, Loira)
území dělena vysokými pohořími + mírné klima, žádné katastrofy, neúroda a hlad ano, ale časově omezené, žádné zemětřesení, sucha, záplavy
ve 13.stol. n.l. rozšíření křesťanství od Egypta po Skandinávii, od SZ Afriky po Eufrat a Tigris =) poutníci tak mohli cestovat v jednotném náboženském prostoru; cesty sice nebezpečné, ale bezpečnost rostla
od 11.stol. růst měst (na Z jedno vedle druhého, na V větší vzdálenost)
v raném středověku cestoval málokdo, pohostinství zdarma X od přelomu tisíciletí růst cestujících, pohostinství platit
Množství cílů: na konci antiky do Svaté země, ke hrobům apoštolů a mučedníků, postupně vyhledávali stále více míst (Irové - sv.Patrik, Anglie – Tom.Becket, Maďaři – sv.Štěpán, Češi – sv.Václav…)