A 06 - Migrace ve 20. stol

Ne všichni migranti chtějí zůstat v cizí zemi nadlouho či natrvalo. Často chtějí pracovat jen několik měsíců či několik málo let, pak se zase vrátit, po nějakém čase opět zase přijet atd. Paradoxně ovšem striktnější systém kontroly země vůči imigrantům má, tím více se z těchto krátkodobých imigrantů stávají imigranti trvalí. Pokud totiž imigranti vědí, že dostat se zpět bude velmi obtížné, zůstávají raději v zemi nastálo. A jelikož podnikatelé mají vždy zájem na levné imigrační (a velmi často i nekvalifikované) pracovní síle, dostávají se ekonomické zájmy do střetu se státní byrokracií, což může vést ke korupci.

Krátkodobí ilegální migranti, jak ukazují zahraniční zkušenosti, představují pružnou pracovní sílu. Avšak velké počty nekvalifikovaných imigrantů jsou už problém. Snižují cenu práce nejchudším vrstvám domácích pracovníků a pokud zůstávají natrvalo, jsou často kandidáty na to stát se nezaměstnanými, chudými a odkázanými na sítě sociální pomoci. Jejich děti pak s velkou pravděpodobností budou patřit k těm, kdo neuspějí ve škole, díky čemuž se z nich opět stanou nezaměstnaní, chudí, a tudíž žijící na okraji společnosti, odkud je již jenom kousek k podsvětí a kriminalitě.

Naopak ti imigranti,kteří pracují, mohou přispívat k ekonomickému růstu tím, že vnášejí do země nové podnikatelské prvky. např. téměř 30% z nových firem, které vznikly v období 1995-98 ve známém počítačovém ráji Silicon Valley, byly založeny migrujícími Číňany a Indy. Tito nová podnikatelé jsou často velmi dynamičtí, kteří brzy zaměstnávají nejenom své soukmenovce, ale i domácí obyvatelstvo.

Celkově ovšem ekonomické analýzy ukazují, že zatímco na jedné straně není ekonomický zisk hostitelské země příliš velký, na straně druhé je zisk z hlediska imigrantů vysoký. Odpověď na otázku, zdali se má imigrace podporovat, je tedy nesnadná.

Demografické aspekty migrace

Demografické aspekty migrace jsou velmi důležitým prvkem v současných úvahách o problematice migrace ve společnostech, které jsou charakteristické nízkou úrovní plodnosti a prodlužující se střední délkou života a které tak pomalu stárnou a vymírají. Základní demografická otázka v tomto kontextu zní, do jaké míry je možné proces vymírání a stárnutí ovlivnit imigrací.

Z hlediska mezinárodního srovnání je počet cizinců u nás velmi nízký. Mnohé evropské země mají proporce cizinců vyšší než má ČR, což je samozřejmě výsledek naší komunistické minulosti (a nejen jí) a z ní vyplývající uzavřenosti české společnosti. Nicméně podstatné, co lze o vývoji migrace v ČR říci, je, že Česká republika se postupně proměnila ze země, z níž lidé především odcházeli nebo která byla velmi tranzitní pro migranty z východu, na zemi, která se stává cílem migrace (důvody: demokratický režim, zpřísnění imigračních zákonů v sousedních zemích, hospodářských růst ČR).