A 06 - Migrace ve 20. stol

Ekonomické důvody jsou navíc silným motivem migrace také z toho důvodu, že mnohé evropské země si začaly uvědomovat to, co již dávno vědí a praktikují Austrálie, Kanada, Nový Zéland a USA, totiž že dobře řízený tok dychtivých imigrantů přispívá ekonomickému výkonu a také, a není to nevýznamný prvek, ke kulturním zájmům těchto zemí. V současné době také země západní Evropy vidí v imigraci jistou spásu – hlavně z toho důvodu, že doufají, že imigranti a jejich daně budou finančním zdrojem pro stárnoucí penzijní systémy, takže vlády těchto zemí budou moci plnit penzijní sliby, na něž veřejné finance již přestávají stačit. K zastáncům nové orientace na imigranty začalo např. opět patřit Německo, které ve své poválečné historii má silné jak promigrační, tak antimigrační nálady.

To, zda migranti ekonomicky získávají nebo ne, závisí na tom, jaké jsou rozdíly ve mzdách za práci v přijímací zemi a zemi původu a také na tom, jaké jsou tyto země geograficky vzdáleny (velká vzdálenost totiž přináší i velké náklady na stěhování). Výsledky výzkumu naznačují, že pokud jsou náklady na emigraci nízké, neboť země jsou si geograficky nablízku a pokud také kulturní (a jazykové) rozdíly nejsou příliš velké, tok migrantů je obvykle větší a migrují i lidé s nižší kvalifikací. Pokud jsou ale cílová země a země původu od sebe značně vzdáleny, migrační proud bývá obvykle nižší a migrují především lidé s vysokou kvalifikací a vzděláním.

Z migrace, zdá se, může ekonomicky profitovat i domácí obyvatelstvo. Především proto, že imigranti zvyšují nabídku práce, produkují nové zboží a nové služby, avšak za poměrně nízkou mzdu. Imigrace navíc dovoluje domácímu obyvatelstvu specializovat se na takovou produkci, v níž je poměrně efektivní. Na druhé straně domácí obyvatelstvo může tratit, „degradují-li“ cizinci trh práce například dumpingovými cenami, výrazným zhoršením pracovních podmínek, kvalitou práce apod.

I v případě, že získává obyvatelstvo jako celek, neznamená to, že neexistují skupiny, které na imigraci doplácejí. Patří k nim především ti, kdo na trhu práce soupeří s imigranty o práci. Stejně tak bývají postiženi imigranti z dřívějších imigračních vln, kteří rovněž soupeří s novými imigranty o pracovní místa.

Zdá se, jak naznačují ekonomické analýzy, že největší profit z imigrace mají bohatší vrstvy. Imigrace zvyšuje jejich životní úroveň např. tím, že platí ve svých domácnostech méně peněz za hlídání dětí a méně peněz za úklid, neboť to jsou typické práce vykonávané imigranty; také např. utrácejí méně za jídlo díky nejrůznějším „exotickým“ imigrantským restauracím, které díky nízkým nákladům mají nižší ceny než domácí restauranty. Imigrace nemusí kupodivu vždy zvýšit nezaměstnanost mezi domácím obyvatelstvem, může ale snížit jejich výdělky.