B 06 - Důsledky 2. světové války

Jednání věnované na Jaltské a Postupimské konferenci problematice Německa byla průchodnější. Na Jaltské konferenci bylo ujednáno, že Německo bude rozděleno na okupační zóny, přizvané Francii měla připadnout zóna čtvrtá. Postupimská konference tento záměr potvrdila. Spojenci se také rozhodli o decentralizaci ekonomiky a o rozpadu nadměrné ekonomické koncentrace kartelů, i když se země měla posuzovat jako jeden hospodářský celek.

V období od konce války do roku 1947 stále pokračovalo dělení Evropy do dvou táborů, úměrně s tím, jak SSSR konsolidoval svou nadvládu nad státy jihovýchodní a střední Evropy.

Na Jaltské konferenci Spojenci přislíbili osvobozeným státům pomoc při konání svobodných voleb. Ve východoevropských státech však volby probíhaly pod dohledem sovětských vojsk a ocitly se pod kontrolou komunistických stran. Bylo tomu tak nejprve v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku.

Spojené státy se odhodlaly k poskytnutí ekonomické podpory všem evropským zemím (Marshallův plán-USA se obávaly, že evropské státy by se mohly stát kořistí expanzivní politiky SSSR, buď invazí, nebo prostřednictvím domácích, komunisty vedených koaličních seskupení. USA se rovněž obávaly hospodářského poklesu v důsledku toho, že by Evropa mohla uniknout ze sféry jejich vlivu jako odbytiště amerického vývozu a soukromých investic. Evropané strádali „dolarovou nouzí“, neboť to, co si nejvíce přáli dovážet, se muselo uhrazovat v dolarech, a kromě toho mohly realizovat pouze omezený objem vývozu, který přinášel dolarové zisky. Hlavním smyslem Marshallova plánu bylo zajistit Evropě přísun dolarů. USA trvaly na tom, aby všechny zúčastněné země (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie) předložily jednotný plán obnovy. USA byly přesvědčeny, že pokud by Evropa byla schopna vytvořit oblast volného obchodu podle am. představ, usnadnilo by to vznik celosvětového mnohostranného volného obchodu. Když byl v dubnu 1948 schválen zákon o hospodářské spolupráci, byla ustavena Správa pro obnovu Evropy European Recovery Administration, do všech zemí byly vyslány příslušné delegace. V letech 1948-1951 poskytly USA Evropě více než 13 miliard dolarů. Evropský HDP se zvýšil o více než 32%, zemědělská produkce vzrostla o 11%, průmyslová výroba o 40% ve srovnání s předválečnou úrovní ). Československo nejdříve pomoc přijalo, pak ho však Stalin přinutil odmítnout. V západních vládách vzrostly obavy z toho, jaké další sovětské kroky budou následovat. Jedním z důsledků bylo znovuvyzbrojení. 24. června uvalili Sověti úplnou blokádu na západní zóny Berlína, které ležely 175 km. uvnitř sovětské zóny. Západ reagoval vytvořením leteckého mostu, jímž se dnem a nocí zajišťovalo zásobování města. Stalin nakonec v květnu 1949 blokádu zrušil. Berlín však zůstal těžištěm napětí mezi východním a západním blokem. Situace kulminovala v roce 1963, kdy byla postavena Berlínská zeď.