B 12 - Základní vývojové rysy Spojených států amerických ve 20. století

Za hranicemi

Začal s politikou, která byla za Roosevelta známa jako „politika dobrého sousedství“. V roce 1930 vydal Clarkovo memorandum, jež znamenalo stažení vojenských jednotek z Nicaraguy a Haiti. Prosazoval také zbrojní embargo na Latinskou Ameriku a snížení světové námořní síly o třetinu (tzv. Hooverův plán). Jako reakci na japonské obsazení Mandžuska vydává Hoover-Stimsonovu doktrínu, ve které uvádí, že USA neuznají území získaná silou. H. během svého volebního období také dělal prostředníka mezi Chille a Peru a zabránil tak jejich vojenskému střetu.

Hospodářská krize

Demokratická opozice H. často vyčítala, že krize nic neudělal a že je zapřísáhlým zastáncem laissez-faire. To ale byla falešná propaganda, protože H. tento systém ve své knize z roku 1922 výslovně odmítl a byl pro regulaci trhu. H. ale na druhé straně odmítal přímou pomoc od federální vlády, dával přednost dobrovolnosti a zásahu místních úřadů.

H. svolal průmyslníky a nechal si od nich slíbit, že nebudou snižovat mzdy13. Z národních reserv získal 1,8 mld. $. O 160 mld snížil daně, zato zdvojnásobil zdroje na financování staveb veřejných budov. Založil federální úřad pro zemědělství a snažil se zvednout ceny zemědělských produktů.

V únoru H. předčasně vyhlásil, že “počáteční šok pominul a zaměstnanost začíná růst”. Ale z velké krize se stala obrovská hospodářská deprese. Ekonomika šla ke dnu ve spirále – mzdy se snižovaly, menší banky bankrotovaly, úroky se nevyplácely. Ačkoli se jeho přijetí bránil, podepsal v roce 1930 zákon, který zvyšoval daně na asi 20 000 zdanitelných položek. Tato daň v kombinaci s Revenue Act z roku 1932, jenž zvedl daně a poplatky skoro na všechno bývá viněna z ještě většího prohloubení deprese.

H. věřil v dobrovolnost. Bál příliš zasahovat do událostí, protože se obával, že vláda by zničila individuálnost a soběstačnost – hodnoty, které považoval za stěžejní pro Američany. K ekonomickému ozdravění doporučoval nevládní metody.

V červnu 1931 hrozil bankovní kolaps ve Vídni, což zavánělo celosvětovým zhroucením ekonomiky. H. proto prosadil, aby byly Německu na jeden rok odpuštěny reparace a spojencům splácení válečných dluhů USA. Tohle opatření zastavilo zhroucení evropského bankovního systému14. Během deprese prosazoval H. teorii tzv. „fordismu“, která říká, že vysoké mzdy zaručí prosperitu.

Ekonomika

V roce 1932 došlo k největšímu zvýšení daní v americké historii. Revenue Act zvedl daně z 25 na 63%, daň za bydlení byla zdvojnásobena, daň byla uvalena i na šeky. Za tento krok byl H. velice kritizován. Roosevelt mu vyčítal, že zvýšil daně příliš, znásobil státní dluh, zablokoval obchod, že utrácel bez koncepce15. Kritizovali ho taky za to, že zasáhl příliš pozdě a příliš málo a že jeho opatření nefungovala. Objektivní znalci ale přiznávají, že pozdější New Deal byl jen vylepšením opatření, která zavedl už H.