B 13 - Základní vývojové rysy komunistického Ruska (SSSR) ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Afghánistán byl sovětskou zájmovou oblastí už od 50. let. SSSR se podílel na afgánské obnově a především na vyzbrojení armády, nedokázal ale řešit afgánské ekonomické problémy. Kvůli hospodářské krizi zde došlo v roce 1973 k převratu a k moci se dostal MUHAMMAD DAÚD, který zavedl republikánský režim a začal se sbližovat se Západem. Následně vypukl převrat a moci se chopila marxistická Lidově demokratická strana Afghánistánu v čele s NÚR MUHAMMADEM TÁRÁKÍM. SSSR tuto vládu rád uznal a přislíbil ji vojenskou pomoc. Socialistická vláda se však nezamlouvala ani Daúdovým přívržencům, ani islámským fundamentalistům, a tak netrvalo dlouho a v Afghánistánu začala občanská válka. SSSR podle dohody poslal do země v prosinci 1979 armádu. Po deset let posiloval svou vojenskou přítomnost v oblasti, ale nedokázal partyzánské hnutí porazit. Afghánistán se stal sovětským Vietnamem, jen s horšími následky. Válka byla natolik drahá, že mnohonásobně prohloubila hospodářskou krizi. MICHAIL GORBAČOV r. 1989 sovětská vojska z Afghánistánu stáhl.
Nejenom SSSR, ale celý socialistický blok vykazoval známky rozkladu. Patrné to bylo v Polsku, kde hospodářské potíže v 70. letech vedly k obrovské inflaci.
Polsko bylo navíc v rámci socialistického tábora specifické svým postojem k náboženství. Přes snahu o jeho potlačení zůstala naprostá většina Poláků katolíků a církev měla ohromnou autoritu. Ta ještě vzrostla po zvolení Karola Wojtyly papežem.
Karol Wojtyla - Tento první slovanský papež se stal ostrým kritikem socialistického zřízení a jeho návštěva Polska v roce 1979 se stala triumfem.
Situace se pro komunisty ještě zhoršila v roce 1980. Vypukly stávky ve štětínských a gdaňských loděnicích a během nich se vytvořila nezávislá odborová organizace Solidarita v čele s LECHEM WALĘSOU. Ta si získala podporu po celém Polsku a stala se nejmasovější organizací v celé zemi, měla přes 7 milionů členů. S takovou podporou mohla přejít od požadavků sociálních k požadavkům politickým a reformním.
Jediné co komunisty v Plosku zachránilo, byl vojenský puč provedený se souhlasem SSSR 13. prosince 1981 generálem WOJCIECHEM JARUZELSKIM. Ten vyhlásil výjimečný stav, Solidaritu rozpustil a její předáky uvěznil.
Stejné problémy pronásledovaly další socialistické státy. Jugoslávie se po smrti JOSIPHA BROZE-TITA začala utápět v ekonomické krizi a stále více se zde projevovaly národnostní problémy.
V Bulharsku se po ropných krizích v 70. letech dostalo do velkých finančních problémů vedoucích k inflaci a vláda diktátora NICOLAE CEAUSESCA se u moci držela jen policejní brutalitou.
Cestou nejmenšího odporu tak šlo Maďarsko, které už od 60. let pozvolna zavádělo tržní mechanismy a dokonce navazovalo vcelku přátelské vztahy se Západem. Bylo jen otázkou času, kdy se komunistický blok rozpadne.