B 13 - Základní vývojové rysy komunistického Ruska (SSSR) ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Další důsledek tajného projevu - roztržka s Čínou. Oslabení mezinárodního dělnického hnutí. protože Světové komunistické hnutí držela pohromadě pouze osobní autorita Josefa Stalina. Prokazovat úctu Chruščovovi už nebylo tak snadné, k tomu jejich hlavním vůdcem byl Mao Ce-tung. V poststalinské éře tudíž Číňané usilovali o rovnoprávné postavení vůči Moskvě.
Významným tahem Chruščova bylo vyjednávání v Jugoslávii s Titem, mající za cíl opět Jugoslávii přivést do socialistického bloku. Chruščov se v podstatě omluvil za Stalinovu politiku, jenže Tito po novém začlenění do bloku nikterak netoužil. Představoval si způsob vlády tak, že by se přenesla moc z centralizovaného státu jedné strany na místní orgány samosprávy.
Nejvýznamnějším počinem Chruščovovy politiky bylo tzv. „mírové soužití“ se Západem - hl. Spojenými státy, 1955
Proti Chruščovovi se postavila opozice, zvláště stalinisti, kteří mu vyčítali tajný projev, vzpoury v Polsku a Maďarsku, které vystoupení na XX. sjezdu vyvolalo, smíření s Titem, zhoršování sovětsko - čínských vztahů a uvolňování napětí s Američany.
Chruščovovy domácí reformy :
destalinizace
V hospodářské politice byla Chruščovova vláda přístupná reformám a experimentu. Cílem se stalo dohonit USA. Chruščov rozšířil tyto snahy i na oblast spotřeby a chtěl dosáhnout v „komunismu blahobytu“, v němž by se neuplatňovaly pouze ideologické výzvy, ale i pobídky spotřeby, a v němž by se výrazně zvýšila produktivita práce.
Chruščov chtěl především zvýšit výnosy zemědělství, a to odstraněním centrálních struktur. Přesunutím rozhodování do menších organizačních jednotek měla být podporována vlastní iniciativa, a tak mělo být dosaženo vyšší životní úrovně.
V průmyslu byl učiněn pokus zvýšit produktivitu zdůrazněním principu výkonnosti, ústřední plánování bylo omezeno a regionální plánovací komise získaly více pravomoci.
snaha přebudovat celý sovětský systém - od zemědělství a průmyslu až po mezinárodní záležitosti a fungování strany.
Teoretickým základem Chruščovových reforem se stal výklad leninismu, podle kterého spočíval úkol strany a socialistického zřízení ve zkvalitňování hmotných poměrů prostých občanů, dělníků, rolníků, jejichž jménem strana vládne. A při plnění tohoto úkolu socialismus prokáže svou převahu nad kapitalismem. Tedy v Chruščovových představách znamenal socialismus materiální hojnost pro všechny a úkolem zřízení bylo takovou úroveň blahobytu zajistit.
Mělo se okamžitě s tradičním upřednostňováním těžkého průmyslu nad lehkým a výrobních celků nad spotřebním zbožím a také výrazně snížit vojenskou produkci cestou uvolňování napětí se Západem
ZEMEDĚLSTVÍ
pro Stalina představovaly kolchozy víceméně nástroj k donucení rolnictva, aby vydalo státu bezplatně potraviny
Chruščov měl v úmyslu přeměnit kolchozy na opravdové hospodářské jednotky s cílem neustále zvyšovat produktivitu. Proto také nařídil osetí asi 5 mil. ha panenské půdy ( celin) v severním Kazachstánu a jihoruské Sibiři, ve vyprahlých stepích se organizovaly sovchozy, a na celinách se usadilo asi 300 000 lidí. K roku 1956 se tu pěstovaly plodiny na ploše rovnající se celkové obdělávatelné půdě Kanady
Nové dodávky obilí dovolovaly zvýšení produkce krmných plodin v evropském Rusku (konkr. kukuřice) pro zvýšení stavu dobytka a tudíž i masa.
další reforma v rámci zemědělství byla reorganizace družstevního systému v letech 1957 - 1958, kdy se měly kolchozy slučovat, takže jejich celkový počet poklesl z 125 000 roku 1950 na 69 000 roku 1958.