B 13 - Základní vývojové rysy komunistického Ruska (SSSR) ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
přeměna kolchozu na sovchoz
Chruščovovy změny venkova nakonec přispěly k vyšší úrovni spotřeby, ale po roce 1958 se růst zemědělské výroby nejprve zastavil a pak začal klesat. V roce 1963 postihla agrární sektor katastrofální neúroda, což Sovětský svaz poprvé donutilo dovézt obilí ze Spojených států amerických. Takže všechny řeči o kukuřici jakožto nástroji k dohnání USA v produkci masa, mléka a másla rázem upadly v zapomnění.
Důvod ? Reformy vedeny shora bez iniciativy lidu, přeměna kolchozů v opravdovou hospodářskou instituci zpolitizovala venkov. Jedině pobídka individuálního zisku mohla zemědělskou výrobu perspektivně pozvednout na vyšší úroveň. jenže to bylo něco nesocialistického a nepřijatelného
PRŮMYSL:
Zde se Chruščov snažil přeorientovat armádní výrobu na výrobu spotřebního zboží. Jenže to znamenalo omezit velikost ozbrojených složek a snížit příslušné vojenské výdaje. Proto se zavedla výroba jaderných zbraní a balistických střel, které jsou levnější, čímž se otevřela možnost přesunout investice z těžkého průmyslu do lehkého.
všechny tyto reformy vyvolaly značné zneklidnění především v řadách byrokracie. Příčinou Chruščovova pádu byl pokus spojit úžeji stranu a státní výkonné orgány. Straničtí funkcionáři neměli již mít právo udělovat příkazy a vykonávat kontrolu, nýbrž měli být spoluodpovědní za realizaci usnesení. Tím by se stali z nedotknutelných soudců i možnými obžalovanými.
XXII. sjezd strany v roce 1962 měl podpořit druhou destalinizační kampaň - odstranění Stalinova těla z Leninova mauzolea, mizely Stalinovy sochy a jeho jméno se vytrácelo z názvů institucí a měst, včetně Stalingradu, jemuž bylo přiděleno jméno Volgograd. Tato druhá vlna destalinizace umožnila sovětským autorům publikovat např. Solženicyn - jeden den Ivana Děnisoviče, či Anna Achmatovová
ZAHRANIČNÍ POLITKA:
arabský svět - západní svět se bál dalšího náporu komunismu
hl. problém: jaderné zbraně
Osou sovětské politiky bylo dosažení jaderné parity s USA, zatímco Čína a Německo měly zůstat slabé a bezjaderné - v jádru ujednání stál slib Moskvy, že Čína zůstane bez jaderného arzenálu, pokud Američané svolí k neutrálnímu a bezjadernému Německu a rovněž k vojenské rovnováze se Sovětským svazem
V říjnu 1964 byl Chruščov nucen k odchodu. Jelikož neměl k dispozici bezpečnost, aby proti svým nepřátelům nasadil teror. Oficiálně odešel ze zdravotních důvodů.
Nikita Chruščov začal v r. 1956 razit tezi o mírové koexistenci států s rozdílným společenským zřízením. Zkušební kameny této minimální mírové spolupráce představovaly počínaje r. 1958 berlínská krize a v roce 1962 karibská krize, která přivedla svět na okraj atomové války.
Vystřídalo ho kolektivní vedení navenek reprezentované LEONIDEM ILJIČEM BREŽNĚVEM.