B 20 - Proces dekolonizace světa
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Koncem války sílí napětí mezi hindskou většinou a muslimskými obyvateli, přerůstá v otevřené konflikty (1946 v Kalkatě 4000 mrtvých). Lord Hailey (různé fce v koloniální správě) nepokládá britské veřejnosti otázku, zda v Indii zůstat nebo ne, ale zda má Británie za takového stavu věcí právo odtud odejít.
Po válce se v Británii dostali ke slovu labouristé (Atlee), kteří otevřeně prosazovali dekolonizaci. Chtěli tak učinili klidnou cestou, aniž by byla porušena jednota země: Atlee slibuje v únoru 1947, že nejpozději do roka bude moc předána do rukou indického lidu. Oproti předpokládánému uklidnění situace vypukla nová vlna násilí, nový mítokrál Lord Mountbatten došel k závěru, že je nutno zemi rozdělit a vyhlásit samostatnost co nejdříve, protože hrozilo vypuknutí občanské války. Počátkem června 47 zveřejnit zákon o samostatnosti Indie, který urychlil dohodu mezi Ind.národ.kongresem a Muslimskou ligou o rozdělení. 14.8.1947 získala Indie samostatnost.
Samotné předání moci proběhlo mírově a klidně, ale rozdělení provázel chaos, masové migrace, nepokoje…(Pandžáb), v rámci kterých zahynulo asi 1 mil. Indů (Gándí zavražděn poč. 1948). V rámci bristké indické koloniální existovalo 560 autonomních knížectví, ktera se připojila k jednomu z nově vzniklých států. Pákistán přitom byl ještě rozdělen na dvě části – východní (Bengálsko) vyžadovalo autonomii, podporováno Indií. 1971 vypukla válka, do které se zapojila i Indie a v jejím důsledku téhož roku vznikl nový stát Bangladéš.
Přetrvává problém Kašmíru, kde je většina muslimská či budhistická, ale v čele stál hindský maharádža, který rozhodl o připojení k Indii v roce 47.
Barma
Království Barma připojeno k britským koloniím na sklonku 19. století (barmští vládci ohrožovali britské panství v Bengálsku a Assamu) – v roce 1885 ustavena provincie Horní Barma jako součást britského indického císařství. První nepokoje ve 30. letech, 1937 Barma získává status korunní kolonie s omezenou samosprávou. Během války je Barma okupována (od 42), ustavena loutková vláda, která se ale později obrátí proti Japoncům a zorganizuje Antifašistickou ligu lidové fronty ( U Nu - nacionalista). 1946 také nabízí Británie Barmě samostatnost, která probudí nepokoje (etnická heterogennost) - vyhlášena v lednu 1948. Komunisté zahaují protivládní povstnání, odůvodňují ho nespokojeností s jednou z podmínek uznání nezávislosti z britské strany, totiž možnost používat barmské území a přístavy pro ozbrojen jednotky. Moc získal U Nu, vznikl socialistický stát s omezenou autonomií pro jednotlivé menšiny (hranice s Thajskem a Čínou). Státní převrat 1962, generál Ne Win nastoluje autoritářský režim, odsutpuje až 1988.
Srí Lanka
Cejlon byl br. kolonií od 1802 (důsledek bojů s revoluční Francií). Žijí zde dvě etnika – Sinhálci (budhismus, 3/4), Tamilové (hiduismus). První projevy nacionalismu a požadavky autonomie po I. sv. válce – 1919 vzniká Cejlonský národní kongres. Získává samosprávné potavení r.1931 (všeob. volební právo pro muže do Státní rady), ale rozhodující pravomoci stáůe v rukou br. guvernéra. Radikalizace během války, samostatnost vyhlášena zároveň se zákonem o samostatnosit Indie, velice pokojně. V únoru 1948 se Cejlon stal dominiem v rámci Britského společenství. 1971 název změnen oficiálně na Srí Lanku.