B 20 - Proces dekolonizace světa

Odlišnost fr. kolonialismu od britského tkví mj. v tom, že ve Francii se koloniální otázky nestaly předmětem veřejné diskuse, nýbrž vždy záležely na rozhodnutích politické nebo vojenské elity. První zákon o decentralizaci a liberalizaci kol. správy a posílení autonomie byl přijat 1956 (vliv vůdce černošského hnutí za samostatnost Félixe Houphoueta- Boignyho který založil Africké demokratické sdružení v Pobřeží Slonoviny, působil jako ministr fr. vlády v letech 1956-9 a později se stal prezidentem P.S.

1. ASIE

Indočína

Součástí fr. Indočíny jsou protektoráty Vietnam (Tonkin, Annam), Kambodža a Laos. Francie vykonává přímou správu nad částí Vietnamu Kočinčínou (hl. producent rýže). Během války uzavře vláda ve Vichy smlouvu s Japonci, kteří zachovají fr. koloniální práva výměnou za možnost umístění japonských jednotek v zemi. V březnu 45 ale zemi okupují a odstaňují fr. koloniální správní struktury, tím vzniká mocenské vakuum, kde se nagažuje Ho-Či-Min se svou Ligou nezávislosti Vientamu (Viet-minh), která vznikla v Číně v roce 1941. japonci se neśpěšně pokouší předat vládu annamskému císaři, Viet-minh během léta 1945 ovládne většinu země a v září je vyhlášena nezávislost Vietnamské demokratické republiky.

V polovině září se v Saigonu vylodili Britové, osvobodili zajaté Francouze a s pomocí Japonců!! ovládli okolí Saigonu, odkud Francouzi do února 1946 obnovili kontrolu nad jižní částí Indočíny. Zároveň probíhají jednání s Ho-Či-Minem – dohoda o uznání samostatnosti Kočinčíny (Vietnamské republiky) v rámci Indočínské federace výměnou ua možnot omezené vojenské přítomnosti Fr. na S země (snaha vypudit Číňany). Referendum mělo rozhodout o případném sjednocení všech tří částí Vietnamu. Francouzi se však obávali rostoucí obliby Ho-Či-Mina i na J (hl. ve městech) a přerušili jednání. Záminkou pro snahu o obnovení kontroly nad oblastí se staly střety mezi Viet-minhem a fr. armádou na podzim 1946 (Fr. ostřelují Haiphong). Ve válce se na stranu Vietminhu přidaly i mnohé nekomunistické nacionalistické síly (v důsledku násilností fr. kolon. správy). 1949 Francouzi vytvářejí Francouzskou Unii, která sdružuje (teoreticky) všechny části bývalé Indočíny.

S vypuknutím války v Koreji se konflikt internacionalizuje (Spojené státy zaujaly jiný kurs zahraniční politiky, který byl bezprostředně po válce antikolonialistický). USA finančně podpořily fr. vojenské operace v Indočíně (80%), zatímco podpora v samotné Francii prudce klesala. Od 1953 hledá fr. vláda cestu, jak konflikt ukončit. Fr. vojska jsou definitivně poražena v květnu 1954 u Dien Bien Phu (údajně z toho ještě současná fr. generace prožívá traumata). Následná konference v Ženevě (Francie, Británie, USA, SSSR, ČLR, zástupci Kambodže, Laosu a obou vlád Vietnamu) – rozhodne o samostatnosti Kambodže, Laosu a rozdělení Vietnamu (podle 17. rovnoběžky). Do dvou let zde měly být vypsány demokratické volby.