B 20 - Proces dekolonizace světa

Zdejší Strana svobody prosazuje poměrně radikální politiku vůči spokupráci s Brity a také se opírá o sinhálskou většinu (konflikty). V 80. letech vzniká tamilská guerillová organizace Tygřo osvobození tamilského ílámu – občanská válka ( do konfliktu se 86 zapojuje Indie a získává pro Tamily autonomii, kteří ale ve skutečnosti žádali úplnou samostatnost – Indie se musí postavit proti Tygrům a zanechat své jednotky v S Srí Lance. Po jejich odchodu 1989 boje propukají znovu (vražda ind. premiera Radžíva Gándího).

1. AFRIKA

V roce 1945 pouze 4 nezávislé země (Egypt, Libérie, Etiopie, Jižní Afrika), většina získává samostatnost mezi 1960-5. Británie po II. sv. válce přijala myšlenku osamostatnění i afrických kolonií, vzhedem k poměrně pomalu se rodícímu nacionalismu měla jistý čas k tomu, aby zajistila předání moci „klidným“ způsobem. Ve většině zemí postupně zřídila výkonné rady, které sloužili jako poradní orgán br. guvernéra. Do rad se stále častěji dostávali zástupci místních elit, vznikaly také zákonodárné sbory, do kterých mohly být voleni domácí představitelé – impuls pro vznik politického života ( pol. strany, svolávány národní kongresy...) – prostor pro legální rozvoj nacionalistických hnutí. Do čela národně obrodných hnutí se většinou dostávali charismatičtí vůdci, vzdělaní v Evropě, kolem kterých se vznášela aura heroismu (když předtím třeba trpěli ve vězení za své protikoloniální postoje).

Výše popsaný proces probíhal ve většině br. afrických kolonií od 40. do poč. 60. let. Jako první získala samostatnost Ghana (1957). Místní politický vůdce Kwame Nkrumah se stal vzorem pro ostatní země – do Accry svolal 1958 konference zástupců nacionalistických hnutí, které pomohly koordinovat postup v cestě ua nezávislost a staly se základem Organizace africké jednoty (1963). Přes snahu o poklidné řešení předání moci se vyskytly potíže v některých zemích:

Nigérie

(nejlidnatější br. africká kolonie). nacionalistické hnutí rozvinuto hl. na jihu (částečně křesťanský, napojený na obchod), 1954 vzniká Nigerijská federace – rozdělení na S, Z a V část (různé kmenové skupiny). 1960 získává nezávislost. Volby 1964 vyhrály strany zasutpující zájmy obyvatel severních částí (muslimská, částečně kočovná společnost), 66 ojde k převratu, kdy je nastolen vojenskýk režim představitelů Východu (Ibové), zrušeny politické strany, federativní uspořádání, rozpuštěn parlament. Propuká občanská válka, která vyústí ve vyhlášení samostatného státu Biafry (Východ), kde byla krátce předtím nalezena ropa (mimo jiné)- 1967. Proti tomuto kroku se postavila federální armáda, podporovaná Británií a Sověstským svazem (zbraně), na druhou stranu Francie podporuje Biafru, ta se nakonec ocitla v obklíčení (hladomor – 1 mil. obětí).