C 17 - Padesátá léta - období utváření komunistického monopolu moci

Pokus o zlepšení sociálních podmínek obyvatelstva v Československu nebyl tedy doplněn razantnější změnou k demokratičtějším poměrům. Snad jen v oblasti kultury lze hovořit o „tání“, které sice ztěžoval cenzurní dohled a administrativní zásahy, objevovaly se však pokusy o prosazení nekonvenčních a svobodně vytvořených děl. Rozporuplnost doby mohou dokumentovat historie vydání a následné rozhněvané kritiky románu Zbabělci (1958) od Josefa Škvoreckého, který nepříliš lichotivě popisoval revoluci r.1945 na malém městě, nebo povolování a rušení kulturních časopisů jako Květen či Kultura.

Naopak rychle vymizel vstřícnější kurs vůči zemědělcům a od r.1955 se obnovil násilný postup při vytváření jednotných zemědělských družstev (JZD), opírající se o znevýhodňování, šikanu a zatýkání soukromých hospodářů. Do roku 1960 byla kolektivizace v podstatě ukončena, tzv. socialistický sektor obhospodařoval více než 90% půdy a nenávratně se změnila podoba českého venkova. Skončil i proces likvidace drobného soukromého podnikání, takže v roce 1960 tvořili soukromníci pouhých 0,4% obyvatel. Ve srovnání s bezprostředně sousedícími státy východního bloku byl přechod ke státnímu monopolu nejrychlejší a nejúplnější. Obnovování tvrdého postupu doložil i neustálevysoký počet obětí politických procesů (v letech 1956 – 1960 bylo odsouzeno více než 30 000 osob), o kterých se sice veřejně příliš nemluvilo, ale atmosféru ve společnosti ovlivňovaly. Podobně působila také nová vlna čistek ve státní správě; při třídních a politických prověrkách bylo na základě svého původu a minulosti různým způsobem postiženo v zaměstnáních několik desítek tisíc osob. Doprovázela je i zesílená ateizace společnosti a další perzekuce věřících.

Do 60.let vstupovalo Československo jako stabilizovaný sovětský satelit, od r.1957 opět s jediným vůdcem, když po smrti Zápotockého převzal Antonín Novotný i prezidentskou funkci. Vedení KSČ v roce 1960 sebevědomě deklarovalo, že socialismus v Československu „zvítězil“. Byl změněn název státu na Československá socialistická republika (ČSSR), zaveden státní znak s rudou hvězdou a jeho slovenská část byla zásadně přetvořena. Nová ústava z téhož roku zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany (článek 4), prohlásila marxismus-leninismus za státní ideologii a silně omezila pravomoci Slovenské národní rady.