C 18 - Podstata a problémy československé společenské reformy šedesátých let
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vůli pokračovat v reformě prokazovaly společenské a zájmové organizace. Odborové hnutí, mladí lidé. Výrazem jejich nesouhlasu byla třídenní okupační stávka vysokoškoláků. Vyvrcholením odporu se stal čin Jana Palacha, který se 16.1.1969 upálil. Jeho příkladu následoval Jan Zajíc a E. Plocek. Jejich činy vyvolaly na řadě míst vlnu demonstrací.
První měsíce roku 1969 tížila napjatá atmosféra. Moskva stupňovala nátlak na pražské politické vedení. Zastánců reforem ubylo, docházelo k emigraci. Sověti byli stále více přesvědčeni o nutnosti silového řešení, zvlášť po hokejových utkáních na mistrovství světa ve Švédsku. Radost z čs. vítězství se stávala demonstrací antipatií vůči SSSR. Následoval ostrý sovětský protest a varování před nedozírnými následky a stanným právem.
17.4. přijal ÚV KSČ rezignaci A. Dubčeka na post prvního tajemníka a vyslovil se pro G. Husáka. Otevřela se cesta normalizaci. ČS reforma byla definitivně pohřbena. Neexistovaly pro ni adekvátní mezinárodní podmínky, každý pokus o reformu v zemích sovětského bloku narazil na tvrdý odpor Moskvy.