13. Vrcholné období římské republiky - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Sicílie: Řím musel řešit i situaci na Sicíii, kde se syrakuský král, nástupce Hieróna II., přidal na stranu Kartaginců, římské vojsko vedl Marcus Claudius Marcellus, Syrakúsy však dlouho vzdorovaly římskému obléhání, byly dobyty až v roce 212 př. n. l., při obléhání města padl syrakuský občan, matematik a fyzik Archimédés, konstruktér mnoha válečných i jiných strojů, zabil ho římský voják, když Archimédés kreslil do písku geometrické obrazce, Archimédés údajně řekl: „Noli tangere circulos meos“ (Nedotýkej se mých kruhů, Neruš mé kruhy), což je latinská parafráze jeho řeckého výroku, po zisku území syrakuského království se stala římskou provincií celá Sicílie,
Hispánie: v letech 218-206 probíhaly boje také v Hispánii, kde byl roku 216 př. n. l. poražen Hannibalův bratr Hasdrubal a bylo dobyto město Saguntum, pak došlo k obratu boje ve prospěch Kartaginců, v roce 210 př. n. l. se velitelem římských sil v Hispánii stal na vlastní žádost Publius Cornelius Scipio, dobyl Nové Kartágo a do roku 206 př. n. l. téměř celou Hispánii, nepodařilo se mu však zabránit Hasdrubalovi v tažení na pomoc Hannibalovi do Itálie,
v roce 207 př. n. l. získal Hasdrubal podporu v některých galských kmenech, ale v bitvě u řeky Metauru na severu Itálie byl poražen, po vítězné bitvě táhli Římané na jih Apeninského poloostrova, kde se nacházelo Hannibalovo vojsko, očekávané posily z Kartága však Hannibal nezískal a problémy mu také způsobovalo odpadání řady původních spojenců a nedostatek vojáků i zásob,
pro rok 205 př. n. l. byl jedním z konzulů zvolen Publius Cormelius Scipio, který se vrátil z Hispánie, rozhodl se zaútočit na Kartágo na jeho nejbolavějším místě, přímo na území Afriky, kde se roku 204 př. n. l. se svým vojskem vylodil, spojence zde našel v bývalém numidském králi Massinissovi , vypuzeném z Numídie Kartaginci, Kartágo odvolává Hannibala do Afriky,
bitva u Zamy: po neúspěšných jednáních mezi Hannibalem a Scipionem se rozhodující bitva odehrála roku 202 př. n l. u Zamy, kartaginské vojsko zde bylo poraženo a zničeno, v roce 201 př. n. l. byl mezi oběma stranami uzavřen mír,
podmínky míru: odstoupení hispánského území a ostrovů ve Středomoří, kteří ještě drželi Kartaginci, odevzdání numidského království Massinisovi, zaplacení válečné reparace 10 000 talentů, kterou měli Kartaginci splácet 50 let, ročně po 200 talentech, vydání a spálení všech válečních lodí až na 10, zákaz vést zahraniční války mimo území Afriky, na africké pevnině pouze se souhlasem Říma,
další důsledky porážky Kartága: v Hispánii vznikly dvě nové provincie (roku 197 př. n. l.), Hispania citerior (Přední Hispánie), Hispania Ulterior (Zadní Hispánie), na území Hannibalových italských spojenců byly zřízeny římské kolonie, Publius Cornelius Scipio dostal čestné přízvisko Africanus (africký),