8. Klasické období - kultura - základní teze

- nejvýznamnější řečtí bohové: Zeus – vládce bohů a lidí, jeho atributem byly především blesk a orel, Héra – Diova manželka, bohyně manželství, rodiny, atributy – granátové jablko, páv, Athéna – bohyně moudrosti, mírnými prostředky vedené války, umění, řemeslníků, atributy – štít, přilba, sova, Poseidón – vládce moří, atribut – trojzubec, Arés – bůh zuřivé války, atributy – štít, přilba, meč, Artemis – bohyně lovu, měsíce, atributy – luk a šíp, srpek měsíce, laň, Apollón – bůh světla, věšteb, lékařství, poezie, atributy – lyra, Dionýsos – bůh vína, nespoutaného veselí, atribut – vinné hrozny, úponky vinné révy, pohár, Héfaistos – bůh kovář, atributy – kladivo, kovářská kovadlina, Hermés – posel bohů, bůh obchodu, atributy – okřídlené sandály, Afrodíta – bohyně krásy a lásky, atribut - jablko, holubice, Hádés – bůh podsvětí, atribut – trojhlavý pes Kerberos,

-mystéria: mystos (tajemný), jednalo se o tajemné náboženské obřady, do kterých byli Řekové zasvěcováni, státem byla mystéria tolerována, ale stála na okraji“ řeckého náboženství, zasvěcenci se prostřednictvím mystérií dostali do bližšího kontaktu s bohem, postupně se mystéria stala velmi populární, nejvýznamnějšími v Řecku se stala mystéria v Eleusíně (Attika), která se konala na počest bohyně Démétér (bohyně zemědělství a plodnosti, atribut – obilný klas) a její dcery Persefoné,

- řecké náboženské spolky: amfiktyonie, sdružovaly řecké obce a kmeny, jejich hlavním cílem bylo uctívání určitého božstva, kterému byl zasvěcen chrám, později se staly i významnými hospodářskými institucemi (vlastily půdu, pořádaly trhy, vybírali poplatky od poutníků), posvěcovaly uzavírání politických i soukromých smluv, důležitou úlohu hrály také při pořádání slavností na počest uctívaného boha amfiktyonie,

- nejstarší náboženské spolky vznikly již v archaické době, ale k rozšíření jich úlohy došlo v klasické době, nejvýznamnějším spolkem se stala delfská amfiktyonie s centrem v Delfech, kde stál Apollonův chrám, v Delfech vznikla nejproslulejší řecká věštírna, kde věštila kněžka Pýthie, její výroky pronášené zpravidla ve verších pak interpretovali kněží,

- řecké náboženské slavnosti: olympijské, pýthijské, istmické a nemejské slavnosti a hry (viz téma Archaické období - kultura),

- Panathénaje: na počest Pallas Athény byly každoročně slaveny velkolepé náboženské slavnosti, malé Panathénaje, jednou za čtyři roky pak Velké Panathénaje, v 5. století př. n. l. jejich význam přesáhl hranice Athén, skládaly se z gymnických a múzických soutěží, slavnost vrcholila průvodem k Athénině chrámu na Akropoli, kde bylo bohyni předáno nové roucho,

- Dionýsie: na počest boha Dionýsa, boha plodnosti a růstu, se konaly slavnosti městské Dionýsie, jejich hlavní náplní bylo předvádění tragédií a komedií v Dionýsově divadle na svahu athénské Akropole.