17_Zdravotnicka_prevence

Principy aktivního přístupu ke zdraví v procesu stárnutí

• Aktivní stárnutí pojem, se kterým přišla Světová zdravotnická organizace koncem 90. let 20. století v souvislosti s problematikou celosvětového stárnutí populace. Jedná se o koncept přístupu ke stáří a seniorům, který vychází ze zásad Organizace spojených národů pro seniory a vyjadřuje potřebu změny v přístupu k otázkám začleňování seniorů do společnosti.

• Podstatou této změny je prohloubení vztahu široké společnosti k seniorům ve smyslu respektování a prosazování jejich práv a hodnot, jako jsou nezávislost, důstojnost, účast na životě společnosti a seberealizace.

• Aktivní stárnutí je založeno na principech solidarity, respektu k individualitě a jedinečnosti. Jeho cílem je zajistit vysokou kvalitu života i v pozdním věku a především prohloubit mezigenerační solidaritu.

• Aktivní stárnutí znamená nabízet lepší podporu starším lidem. Být aktivní znamená být pozitivní, otevřený novým věcem, smysluplně využívat svůj volný čas, dbát o své zdraví a udržovat bystrou mysl.

• V České republice existuje národní strategie podporující pozitivní stárnutí. Je to tzv. Národní program přípravy na stárnutí, který je vždy po pěti letech aktualizován. Z časového hlediska rozdělujeme přípravu na stáří na dlouhodobou, střednědobou a krátkodobou.

• Dlouhodobou přípravu na stáří můžeme také označit slovem celoživotní. Má být součástí všech vzdělávacích a výchovných programů, které začínají od útlého věku. Smyslem je v celém období školních let podporovat pozitivní obraz stáří. Vhodná je také výchova k odpovědnému manželství a partnerství a k výchově dětí.

• Střednědobou přípravu na stáří můžeme datovat do doby, kdy nám zbývá zhruba 10 let ekonomicky aktivního života. Je to čas, kdy by si měl člověk uvědomit, že je stáří nedílnou součástí života a pomalu, ale jistě se na něj připravovat.

• Člověk ve středním věku by měl pamatovat na volbu druhého životního programu, kterému se bude věnovat v důchodovém věku. Toto období je také z biologického hlediska nejvyšší čas si osvojit zásady zdravého životního způsobu. Je také důležité rozvíjet sociální vztahy a upevňovat vztahy v rodině.

• Krátkodobá příprava na stáří by měla být realizována tři až pět let před předpokládaným odchodem do důchodu. Jde hlavně o materiální zajištění. V souvislosti s vhodným vybavením bytu hovoříme o ekologii stáří. V tuto dobu je nejvyšší čas vyměnit byt za menší a pohodlnější. Byt by měl být v prvním patře nebo zajištěn výtahem. Měl by být vhodně vybaven a je nutné pamatovat na bezpečnost a odstranění všech rizikových bariér.

• Pro kvalitu života ve stáří je důležité vytvořit si program pro volný čas. Aktivity jsou prevencí nesoběstačnosti. Udržování a navázání nových kontaktů, společná setkávání vrstevníků a prohlubování mezigeneračních vazeb mají velký význam pro prožití kvalitního stáří. Znamená to udržovat se v aktivitě a v rovnováze s odpočinkem a uspořádat si životní náplň tak, aby zahrnovala fyzickou i duševní činnost. Je důležité udržovat si přátelské vztahy a navazovat vztahy nové. Snaha o aktivizaci seniorů však musí plně respektovat individuální možnosti a přání každého člověka. Je důležité pomoci mu nalézt motivaci pro vytváření krátkodobých i dlouhodobých cílů, posilovat jeho sebeúctu a umožnit mu prožít zážitky úspěchu.

• Aktivita, a to nejen ve stáří, mobilizuje psychickou i fyzickou stránku osobnosti člověka. Nečinnost v pokročilejším věku může vést k depresím a k urychlení fyziologických procesů stárnutí. O aktivizaci seniorů mluvíme v souvislosti s problematikou osob ohrožených ztrátou soběstačnosti. V současné době je při práci se seniory uplatňováno pro aktivizaci mnoho metod.