17_Zdravotnicka_prevence
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Projevy ageismu ve společnosti
Jednou ze změn, které stáří v moderní společnosti doprovází, je výrazná změna jeho sociálního statusu.
V moderní společnosti došlo ke snížení sociálního statusu stáří, mnohdy až na tak nízkou úroveň, že se začíná hovořit o diskriminaci seniorů z důvodů věku – ageismu.
„Ageismus – neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci.“
Pojem ageismus poprvé použil americký psychiatr Robert Butler v roce 1968 v článku Washington Post v souvislosti se segregační bytovou politikou.
Pojem bývá někdy opisován synonymem „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“.
V průběhu času se objevila celá řada nových definic, zejména se snažících celý pojem zpřesnit, respektive rozšířit o celé spektrum „věku“ – tedy i na osoby mladší.
Projevy ageismu:
Ageismus se projevuje ve všech sférách společnosti. Věková diskriminace probíhá jak na osobní, tak na institucionální úrovni. Nejvíce je viditelná ve dvou sférách - na trhu práce a ve zdravotnictví.
Co se týká trhu práce, tak v České republice je ze zákona věková diskriminace (tedy méně příznivé zacházení na základě věku než s jinou osobou ve srovnatelné situaci) zakázána, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání. Přesto se diskriminace na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou. Zaměstnavatelé uvádějí požadavky nepřímo spjaté s mládím (flexibilita, kreativita, mladý kolektiv…). Stereotypně jsou starší lidé považováni za méně výkonné a hůře adaptabilní, kdežto mladí lidé naopak za výkonnější, ale často u nich chybí požadovaná praxe. Podle výzkumů až třetina Čechů u sebe nebo svých blízkých zažila z vlastní zkušenosti ztrátu zaměstnání kvůli vyššímu věku. Mimo jiné další třetina dotázaných uvedla, že měla zkušenost s nepřijetím do zaměstnání kvůli vysokému věku. Tato věková diskriminace vede u starších lidí ke ztrátě sebevědomí, nechuti se znovu zapojit na trh práce nebo ke znejistění v osobním i profesním životě.
Další sférou, kde se setkáváme s věkovou diskriminací vůči starším lidem, je zdravotnictví. Lékaři často přisuzují problémy u starších pacientů jejich věku, nikoliv jejich skutečné nemoci, a často takového pacienta dále neléčí. Výzkumy dokazují, že u mladších lidí je větší pravděpodobnost, že jim bude poskytnuto kontrolní rentgenové vyšetření při podezření na rakovinu než u lidí starších. To následně vede k tomu, že se u seniorů rakovina často nepodchytí v raném stadiu.
Zdroje ageismu je možné rozdělit na tři skupiny: