4.Zdr.pr

Jednoduché cukry

• Glukóza

• Fruktóza 6

• Galaktóza

• Ribóza 5

• Deoxyribóza

Disacharidy

• Sacharóza

  • Řepný cukr: glukóza + fruktóza

• Laktóza

  • Mléčný cukr: glukóza + galaktóza

Polysacharidy

• Škroby

  • Amylóza

  • Amyloektin

• Glykogen

• Složeny z glukózových jednotek při trávení se na ně štěpí

Metabolismus glukózy

• Procesy vedoucí k získání energie

• Glukózu mohou využívat všechny bb

• Anaerobní glykolýza

  • 2 mol laktát nebo Ala, 2 mol ATP

• Aerobní oxidace

  • vzniknou : H2O,CO2, 38 mol ATP

• 1g Glc = 17kJ (4 kcal)

Glukóza (glc)

• Nezbytná pro ery, leu, dřeň ledvin, ischemické tkáně

• CNS

• Malé zásoby sacharidů (glykogen) 12-18 hodin

• Játra

  • zdroj glc k udržování glykémie

  • novotvorba glc z laktátu, z Ala, glycerolu

Potřeba glukózy (glc)

• Minimální množství pro závislé tkáně 150 g/24 hod

• Max 3-4 mg/kg za min

  • 400g/70 kg/24 h

• Sacharidy mají v organismech důležité funkce:

  • Zdroj a krátkodobá zásoba energie (glukóza, fruktóza)

  • Zásobní látky (škrob, glykogen, inulin)

  • Stavební materiál (celulóza, chitin)

  • Složky některých složitějších látek (nukleových kyselin, hormonů, koenzymů)

Nedostatek sacharidů

• Únava, zhoršení svalstva, chutě na sladké, výkyvy glykémie, poškození ledvin a jater, špatná koncentrace

Nadbytek sacharidů

• Nadbytek – tloustnutí

Proteiny jejich složení, členění, metabolismus, zdroje v potravě, denní doporučené dávky, význam pro organismus, projevy nedostatku či nadbytku v organismu.

• V proteinech jsou aminokyseliny vzájemně vázány aminoskupinami –NH2 a karboxylovými skupinami –COOH amidovou vazbou –NH–CO– (amidy), která se v případě proteinů nazývá peptidová vazba.

• Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme

  • Oligopeptidy (obsahují 2–10 aminokyselin)

  • Polypeptidy (obsahují 11–100 aminokyselin, podle některých 11–50 aminokyselin )

  • Vlastní bílkoviny - proteiny (více než 100 aminokyselin, podle některých více než 50 aminokyselin).

• Bílkoviny jsou základem všech známých organismů, a proto v něm plní různé funkce.

  • Stavební (kolagen, elastin, keratin)

  • Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

  • Zajišťující pohyb (aktin, myosin)

  • Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory, …)

  • Ochranné a obranné (imunoglobulin, fibrin, fibrinogen)

Metabolismus bílkovin

• Metabolismus bílkovin je souhrn různých biochemických procesů, při nichž jsou syntetizovány a rozkládány bílkoviny.

• Základní stavební částicí bílkovin jsou aminokyseliny, a tak je zřejmé, že se bez nich tzv. proteosyntéza neobejde.

• Některé aminokyseliny je schopné tělo vyrábět samo, jiné musí přijímat v potravě (k těmto tzv. esenciálním aminokyselinám patří u člověka v dospělosti 12 aminokyselin, v dětství 14)

• Bílkoviny jsou ve většině případů kódovány v specifických úsecích v DNA organismů.

• Tyto úseky (tzv. geny) jsou přepisovány v procesu transkripce do mRNA a na ribozomu následně dochází k výrobě proteinů (translaci) za účasti této mRNA a jednotlivých aminokyselin napojených na specifické tRNA

• Rozklad proteinů se také nazývá proteolýza.

• Bílkoviny se tráví na aminokyseliny, v krvi je určitá stálá hladina aminokyselin.

• Zdrojem aminokyselin jsou jednak bílkoviny z potravy, jednak opotřebované bílkoviny z tkání; malé množství aminokyselin vzniká při přeměně sacharidů.

• Aminokyseliny jsou potřebné: k syntéze stavebních bílkovin těla, k syntéze enzymů a hormonů, k syntéze plazmatických bílkovin, k přeměně na sacharidy.

• Část aminokyselin se odbourává na jednodušší látky a při tom se získává energie.

• Bílkoviny se neukládají do zásob.

• Při katabolickém odbourání aminokyselin dochází nejdříve k jejich deaminaci.

• Aminové skupiny se odštěpují ve formě toxického amoniaku, který je v jaterních buňkách v tzv. ornitinovém cyklu přeměněn na močovinu, jež je krví zanesena do ledvin a vyloučena močí z těla.

• Uhlíkaté zbytky aminokyselin se začleňují do Krebsova cyklu, kde jsou dekarboxylovány a dehydrogenovány

• Mezi enzymy štěpící bílkoviny patří např. pepsin (v žaludku), směs enzymů zvaná erepsin (v tenkém střevě) nebo také trypsin a chymotrypsin (produkované slinivkou břišní).

• Mezi hormony řídící štěpení bílkovin patří glukokortikoidy, somatotropin, testosteron a insulin.