5.Zdr.pr

Mírná, dlouhodobá = např. riziko tvorby močových kamínků

Pitný režim:

Zejména u malých dětí a starších lidí není často pocit žízně dostatečný pro regulaci Příjmu tekutin

Příjem tekutin je nutné cíleně ovlivňovat (hlídat)

Několik porcí denně

Nevázat příjem tekutin jen na příjem potravy (= i mimo jídla)

Vhodné nápoje – především pouze voda

Kvantitativní aspekty výživy

− Kvantitativní aspekt výživy, tj. zda se jedná o dostatek energie (tj. kalorií nebo joulů), eventuelně dostatek či nedostatek dalších důležitých nutrientů (např. vitaminů či stopových prvků)

− Pokud se přejídáme nezdravým jídlem, má to stále zhoubné účinky na celý organismus, tloustneme a náš organismus je ohrožen nemocemi sdruženými s obezitou, jako je cukrovka, či vysoký krevní tlak.

Řízení příjmu potravy:

Hypothalamus – 2 vzájemně propojená centra sytosti

ventro-mediální (středí) centrum sytosti

laterální (postranní) centrum hladu

Poruchy (nutno odlišovat od stresové hyperfagie a mentální anorexie)

centrum sytosti: hyperfagie (= nadměrný pocit hladu)

centrum hladu: anorexie (= nechutenství)

Aktivace hypothalamických center

fyziologická

nervové impulsy (např. kontrakce žaludku)

chemické impulsy (glykemie nebo lipemie)

fyzikální impulsy (teplota krve a teplota vnějšího prostředí)

psychická (viz dále)

+ navyklý rytmus stravy

Faktory ovlivňující příjem potravy (živin):

Senzorická jakost

chutných (chuťově výrazných) potravin člověk zkonzumuje více než chuťově neutrálních nebo méně chutných

Prostředí, ve kterém je strava konzumována

příjemnost prostředí a hovor při jídle příjem stravy zvyšují

Osobní názory a přesvědčení

Sociální zvyklosti a vliv okolí (rodiny, společnosti, …)

Psychický stav

mírný, krátkodobý stres příjem stravy zvyšuje (stresová hyperfagie)

dlouhodobý (silný) stres příjem stravy snižuje (i velmi výrazně)

Změny živin během zpracování potravin

Využitelnost živin v lidském organismu ⇒

Výdej energie:

Bazální metabolismus

Fyzická a duševní aktivita (práce)

Dietou indukovaná termogeneze

Tvorba energetických rezerv (jaterní a svalový glykogen, tuková tkáň)

Energetická rovnováha organismu

Bazální metabolismus:

Bazální výdej energie (BVE)

= energie potřebná pro nezbytné životní funkce organismu (= funkce oběhového systému, plic, vylučovacích orgánů a jater; mozková činnost v klidu; regulace tělesné teploty; udržování osmotické rovnováhy v organismu; chemická energie pro biosyntézy, …)

= energie potřebná v klidu (v bdělém stavu na lůžku), na lačno (= trávicí systém je v klidu)

Záleží na: věku, pohlaví, tělesném typu (povrch těla), klimatu, rase, zdravotním stavu, funkci štítné žlázy,…

Hodnoty bazálního metabolismu:

Přesné určení pro danou osobu ↔ klinické testy

Přibližně z Harrisových-Benedictových rovnic (kJ/den)