5_Zdravotnicka_prevence
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Průměrná ztráta tekutin u člověka je velmi individuální a činí 2-3 litry vody denně.
Denní ztráty močí dosahují až 1,5litru, zbytek tekutin je vyloučen pocením, či je spotřebován metabolickými procesy.
Spotřeba vody stoupá také v závislosti na teplotě okolí, či na množství fyzické zátěže organismu.
Při ztrátě vody je nutno počítat i se ztrátou minerálů a stopových prvků.
Při močení dochází především ke ztrátě draslíku a při pocení sodíku.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že k pokrytí těchto ztrát je potřeba minimální denní příjem tekutin v rozmezí alespoň 2-3 litry.
Toto množství se však zvyšuje při vyšší fyzické námaze, kdy metabolismus organismu produkuje větší množství škodlivin.
Také vyšší teplota okolí zvyšuje potřebu vody.
Jak je vidět, význam vody a pitný režim nelze podceňovat.
bez vody člověk nevydrží déle než pět dní.
žízeň je fyziologický stav, který člověku signalizuje větší úbytek vody z organismu – není to běžný stav.
Pravidla pitného režimu:
Naučme se pravidelně přijímat tekutiny v různých vhodných formách.
Těmi jsou především voda, minerálky, čaje či ředěné ovocné šťávy či džusy.
Vyhněte se všem slazeným nápojům, kávě a alkoholu.
Snažte se pít pravidelně po malých dávkách v průběhu celého dne.
Pijte zásadně mimo jídlo.
Nebraňte dětem v konzumaci tekutin, když mají chuť pít.
Nepotlačujte pocit žízně.
Dehydratace
hrozí nejen při nedostatečném příjmu tekutin, ale také při jejich zvýšeném výdeji.
Obzvlášť závažná dehydratace může vzniknout při různých onemocněních, která provází průjmy a zvracení, akutní stavy – horečky a podobně.
Dobrá hydratace organismu je také nutná pro lepší vykašlávání hlenů z plic a tím i usnadnění dýchání.
Péče o pitný režim stojí proto v nemoci na předním místě spolu se správnou výživou.
Nápoje se dělí na alkoholické a nealkoholické
Nealkoholické se dělí na slazené a neslazené a dále na perlivé a neperlivé
Kvantitativní aspekty výživy
Kvantitativní aspekt výživy, tj. zda se jedná o dostatek energie (tj. kalorií nebo joulů), eventuelně dostatek či nedostatek dalších důležitých nutrientů (např. vitaminů či stopových prvků)
Pokud se přejídáme nezdravým jídlem, má to stále zhoubné účinky na celý organismus, tloustneme a náš organismus je ohrožen nemocemi sdruženými s obezitou, jako je cukrovka, či vysoký krevní tlak.
Regulace příjmu potravy
Je komplexní a mnohovrstevný proces s četnými periferními a centrálními vstupy, jehož cílem je za fyziologických okolností zajistit rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem za účelem udržení stálé hmotnosti a optimálního příjmu živin.
Dělení regulace příjmu potravy
Homeostatická regulace
Řízena fyziologickými mechanismy, faktory orexigenními (zvyšují chuť k jídlu a příjem potravy ) a anorexigeními (snižuje chuť k jídlu a snižují příjem potravy)