5_Zdravotnicka_prevence
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Orexiny
Příjem potravy s vysokým obsahem tuku CART (cocain-amphetamine regulated transcript)
Ovlivňuje emoční odezvu na expozici odměnu přinášejícím látkám
Dopamin
Klíčová role v motivaci k jídlu pro přežití
X motivace k jídlu přinášející libé pocity
Energetická potřeba organismu, bazální metabolismus.
Energetická potřeba organismu je součtem bazálního metabolismu, termického efektu přijaté potravy a fyzické aktivity.
V případě nějaké choroby je nutné také přičíst energii nutnou na zvládání projevů onemocnění (zvýšená teplota, stres apod.). ¨
Často se významově zaměňují dva pojmy - bazální metabolismus (BM) a klidový metabolismus (REE).
Pro posuzování energetické bilance těla je rozhodující klidový metabolismus (správněji označovaný jako klidový energetický výdej).
Bazální metabolismus je základní přeměna pokrývající dostatečným způsobem všechny vitální fce za bazálních podmínek (neutrální teplot, tělesný a duševní klid, stav nalačno) podle věku, pohlaví, tělesné výšky se zvyšuje
Je vrozený a ovlivnit ho lze nejméně
Bazální metabolismus se podílí na výdeji energie z celkového příjmu z větší části a o to více, čím méně jste aktivní od cca 50 až po devadesát procent.
Aktivita zvyšuje energetické nároky na organismus
U dětí je prům. denní výdej – 6200 kJ, muži (5O let) 12 000 kJ, těhotné 11000-12000 kJ
Hodnocení stavu výživy.
Výživový stav je definován jako zdravotní stav (kondice) jednotlivce, ovlivňovaný příjmem a využíváním složek výživy.
Optimální výživový stav je zajištěn konzumací dostatečných, ale nikoli nadbytečných energetických zdrojů, esenciálních živin a ostatních složek výživy neobsahující toxiny nebo kontaminanty.
Hodnocení stavu výživy je realizováno sledováním kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, a to z hlediska karenčních příznaků nebo projevů nadměrné výživy
Metody zjišťování stavu výživy
Ke zjišťování výživového stavu jednotlivých osob, např. nemocných, mají největší význam:
1. nutriční anamnéza
Zjištění, zda strava není nepřiměřeně chudá nebo naopak bohatá po energetické stránce či v obsahu některých nutričních faktorů a zda je vyvážená.
2. somatické (klinické, fyzikální) vyšetření
Pomocí aspekce, případně jednoduchými fyzikálními metodami, odhalujeme příznaky různých forem malnutrice.
měření krevního tlaku, měření fragility kožních a dásňových kapilár.
3. antropometrické vyšetření
Ukáže, zda má jedinec nižší nebo vyšší tělesnou hmotnost vzhledem ke svému věku, tělesné výšce a konstituci.
zjišťujeme celkové množství tělesného tuku a jeho rozložení.
U dětí je třeba zjistit, zda se vyvíjejí přiměřeným způsobem vzhledem ke svému věku.
4. laboratorní (biochemické) vyšetření
Umožní zjištění koncentrace vitaminů a dalších nutričních faktorů v tělesných tekutinách, zejména v krvi a moči.